IRA SHOR: Empowering education. Critical Teaching for Social Change, 1992. Kapitola 3

Kristýna
  • Text
  • Kritická pedagogika

Tři cesty ke kritickému myšlení: Generativní, aktuální a akademická témata (Metodický výtah z textu pro praxi vyučujících)


Rozlišení generativních, aktuálních a akademických témat nám může pomoci při hledání cesty, jak smysluplně naplnit obsahy vyučovaných předmětů a pracovat s přístupem nastolování problému (problem posing). Ať už jdu cestou aktuálních, nebo akademických témat, vždy hledám generativní základ tématu, který vzejde ze zájmu studujících. Tento text nabízí rozlišení jednotlivých přístupů a myšlenek k aplikaci.


Generativní témata

  • Jsou tématy každodennosti, základem kritické pedagogiky je to, co studující již znají, prožívají a o čem mluví.
  • Vyrůstají z kultury studujících a zachycují problematické podmínky každodenního života, které jsou užitečné k vzbuzení kritické diskuze.
  • Generují zájem, vášeň a energii, probouzejí z apatie, která plyne z pocitu nemožnosti ovlivnit vlastní život i svět kolem sebe.
  • Dle P. Freireho „jsou protknuta emocemi a významem a vyjadřují úzkost, strachy, požadavky a sny dané skupiny“. S tím je třeba počítat, protože lidé budou aktivně řešit otázky a problémy, ke kterým cítí silné emoce.
  • Budou se opakovaně objevovat v příbězích a v tom, co studující sdílejí.
  • Nacházíme je v situacích, kde se kříží osobní životy se společností. Vycházejí ze zkušeností, jako je účast ve volbách, práce, bydlení či komunitní aktivity, a vytvářejí tak na studující orientovaný základ pro nastolování problému (problem posing).


Aktuální témata

  • Lokálně či globálně důležité společenské otázky, které nejsou odvozeny ze studentské konverzace, přináší je vyučující.
  • Zvou studující do oblasti, která je ignorovaná nebo je pokrývána nekriticky standardním kurikulem a médii. Posilují politickou diverzitu kurikula.
  • Nabízejí alternativní kontakt se společností a aktuálním děním, příležitost posouvat hranice vědění v každodenním životě.
  • Jsou vhodná tehdy, pokud se vztahují k ostatní práci ve třídě, pokud jsou uvedena jako základ pro studentskou spolupráci a souvisí se zkušeností studujících a učivem.
  • Je odpovědností vyučujících tato témata přinášet. Vyučující má právo otevřít aktuální téma, protože je přemýšlejícím občanem nebo občankou, profesionálním vzdělavatelem či vzdělavatelkou, člověkem s morální integritou a svobodou mluvit s druhými o aktuálních otázkách.
  • Aby bylo téma kritické a demokratické, nesmí být uvedeno jako izolované cvičení nebo nenapadnutelný výklad vyučujících. Vyučující přináší téma s vědomím toho, že jej studující mohou odmítnout.
  • Příklady aktuálních témat: gentrifikace, nezaměstnanost v důsledku stěhování korporací za levnou pracovní silou, obchod se zbraněmi, diskriminace na základě pohlaví, rasy, věku, společenského postavení…).


Akademická témata neboli „učivo“

  • Přináší je vyučující, vycházejí z toho, co je považováno za nutný „obecný přehled“, z formálního vědění a poznatků dosažených experty ve specializovaných oborech.
  • Jejich výběr určují oficiální kurikula (RVP, ŠVP).
  • Lze s nimi pracovat tak, že studujícím je představeno, co se v daném oboru mohou učit, studenti a studentky pak objevují a rozvíjí konkrétní témata v oblasti, ve které se chtějí učit a rozvíjet.
  • Příklad úvodních otázek: Co je biologie? Co už o biologii víte? Jak se projevuje ve vašem životě? Jaké otázky vás zajímají?


Učivo patří do kritické třídy:

— pokud není prezentováno jako fakt a doktrína k absorbování bez otázek
— dokud je vědění kritizováno a vyrovnáváno multikulturní perspektivou
— pokud jsou oceňována témata a jazyk studujících
— pokud studující mohou téma odmítnout


Být kritický v demokratickému kurikulu znamená:

— spojovat individualitu studujících s širšími historickými a společenskými tématy
— povzbudit studující ke zkoumání vztahu jejich zkušenosti k akademickému vědění, moci a nerovnosti ve společnosti
— přistupovat k získávané moudrosti/znalosti/vědění a statu quo s otázkami


Kritické otázky k předmětu:

— Je kurikulum v rovnováze, je multikulturní?
— Dává stejnou pozornost ženámi i mužům, minoritám, neelitním skupinám?
— Není kurikulum tradičně eurocentické a orientované na muže?

Historie a literatura

— Co je to historie?
— Jaká historie je pro vás nejdůležitější?
— Čí historie a literatura je učena, čí je ignorována?
— Jaké skupiny jsou zahrnuté a jaké vynechané?
— Z čího pohledu je minulost a přítomnost zkoumána?
— Jaká témata jsou zdůrazňována a jaká ne?
— Velká témata, o nichž může být diskutováno v každé éře: migrace, industrializace, kolonizace, demokracie, revoluce, nespravedlnost

Přírodopis/Biologie

— Zkoumají hodiny biochemii studentských životů, jako nutriční hodnota školního oběda nebo potenciální toxin ve vzduchu, vodě, zemi, nebo je učí jen abstraktní fotosyntézu?

Matematika

— Co je matematika? Co je dělení, násobení, sčítání, odčítání?
— Napadají vás příklady lidí, o kterých víte, že matematiku používají?
— Jakou matematiku vidíte fungovat doma, v televizi, v novinách?
— Kdo v naší společnosti používá matematiku a za jakým účelem?


Hudební/Výtvarná výchova





Zeměpis