Práce s Kódy

  • Text
  • Kritická pedagogika

V kritické pedagogice nahlížíme na témata každodenního života žáků a žákyň jako na problémy, ke kterým je třeba přistoupit. Témata problematizujeme, snažíme se „nastolit problém“ (položit jej na stůl, nasvítit, pracovat s ním). Kodifikace je způsobem, jak problém otevřít a podnítit dialog ve skupině.

Co je to kód a kodifikace
Problematizující přístup je založen na generativních tématech, která vyplynou z naslouchání skupině, popř. komunitě. Mluvte společně o příbězích, které se týkají vašeho života. Která témata jsou nejčastější? Mohou to být chudoba, nezaměstnanost, pocity nedostatku, nesplněná očekávání od sebe samých, nevyhovující veřejná doprava, výchova dětí, krize v komunitě nebo něco, co byste nikdy nepředpokládali*y! Pro tato témata potřebujeme připravit materiál, který podnítí dialog ve skupinách. Za tímto účelem téma kódujeme.

Hledání a vytváření kódů
Zachyťte některé aspekty určeného tématu jako scénu z každodenního života. Freire původně používal obyčejné kresby, ale stejně tak může být vhodnou formou fotografie, drama, video, příběh, poezie a hudba. „Kódem“ se jednoduše rozumí médium, které se používá k zachycení podstaty každodenních problémů, aby ji bylo možné prezentovat skupině. Kódy umožňují přinést mezi studenty a studentky téma, ke kterému se mohou vztáhnout, avšak které utváří bezpečnou vzdálenost mezi tématem a nimi. Kód je externím znázorněním problému, a tím umožňuje lidem jej vidět novýma očima, a nikoliv ze samozřejmosti každodenní zkušenosti. Čím relevantnější je téma, tím větší je pravděpodobnost, že vyvolá zájem, emoce a akci. Aby bylo účinné, musí být zasazeno do známého, každodenního života lidí, zakódováno v jejich jazyce a kultuře, potřebuje čerpat z jejich zkušeností a podněcovat je k otázkám.

Aby bylo možné kódy připravit, je důležité:

  • vybrat téma, které je relevantní a vyvolává silné pocity,
  • zachytit známou scénu z každodenního života, která souvisí s tématem,
  • udělat kód jednoduchý, jednoznačný, přímý a vybrat nejlepší formu zachycení, třeba fotografii nebo kreslený film, pantomimu, hru, poezii, píseň.


Příklady kódů

  • Pedagog*žka kóduje problém
    Pokud chce vyučující se třídou otevřít téma trestů, povinností, disciplinace, může jako kód vzít předmět, který pro něj*ni tresty a povinnosti ve třídě symbolizuje (např. školní řád, zvuk zvonku). Nad kódem poté ve třídě vede dialog.

— Co jste viděli*y, co jste slyšeli*y o tématu, kterému se věnujeme?
— Mohl by to být váš příběh? Jak je to s vámi spojené?
— Poznáváte se tam?
— Jak to k vám mluví? Co to ve vás vyvolává? Jak byste na něj chtěli*y reagovat?
— Co cítíte v těle, když o tématu přemýšlíte, když jej slyšíte, vidíte (když s kódem manipulujete)?
— Jak můžete problém pojmenovat?

  • Studující kódují problém
    Vyučující se skrze diskuze se žáky a žačkami dozvídá o pocitech přetížení z množství studijních úkolů. Ve třídě jsou tyto pocity rozhodně tématem. Vyučující žáky a žačky pobídne, ať na příští společnou hodinu přinesou předmět, který pro ně symbolizuje jejich pocity a zkušenosti. Příští hodinu se o nich budou bavit.

Příklady práce s kódy
Gender a živé sochy (seminář Probouzení z ticha)

Kódování představ o mužích a ženách dvěma účastníky a společné dekódování (interpretace) ostatními, ve kterém jsme pojmenovávali*y představy naší kultury, které máme o mužích a ženách.


Gramatizace a posilování kritického vědomí.

Vytvořený kód sloužící diskuzi v rámci programu kulturních kruhů (cultural circles), které inicioval Paulo Freire v 70. letech min. století v Brazílii. S obrázkem jedna pedagožka pracovala takto: Ptala se: „Jak vznikly ty věci na obrázku? Jak vznikl ten strom? (Proč je takový?) Jak vzniklo prase? Jak dům? Jak ptáci?“ Docházeli*y postupně k tomu, že svět je přetvářen z přírodních materiálů člověkem. Posilovala tak kritické vědomí síly člověka, který utváří svět.

(obrázek z praxe kulturních kruhů (Culture Circle), zdroj: acervo.paulofreire.org)