Ledovce: Bankovní vzdělávání vs Kritická pedagogika

 

Ledovce: Bankovní vzdělávání vs Kritická pedagogika

120 min

Eva + Dan, Eliška

  • Rámování: Na to, jak vystupovat ze vzorcu útlaku se snažil odpovědět i Paulo Freire, jak naznačuje jeho kniha Pedagogika utlačovaných. Pojdmě se teď podívat na hlavní rozdíly mezi tradičním a kritickým vzděláváním
  • Příklady jak s projevuje bankovní model a KP (studenti mluví x studenti poslouchají)
  • pojmenovat základní principy obou a porovnat je
  • Vidět vztah mezi předpoklady/mentálními modely a akcí, jít do hloubky akce – předpokladu, ze kterých vychází (ledovec) 
  • dovysvětlit pojmy jako kultura ticha a vystoupení z vzorců útlaku – rámovat to jako důležité
Pomůcky:

Kódy (video, nebo obrázky, technika – projektor, počítač, silný reproduktor)

K tisku:

  • K individuální reflexii – kde jsem já? ledovec
  • Pracovní list pro principy KP – s obrázek subjekt-objekt
  • Šípův text – prostor
  • Danovy obrázky: subjekt-objekt, vystupování z limitní situace

 

Něco jako cíle: 

  • Příklady jak s projevuje bankovní model a KP (studenti mluví x studenti poslouchají)
  • pojmenovat základní principy obou a porovnat je
  • Vidět vztah mezi předpoklady/mentálními modely a akcí, jít do hloubky akce – předpokladu, ze kterých vychází (ledovec) 
    • Aplikovat porozumění: struktura generuje chování systému
  • dovysvětlit pojmy jako kultura ticha a vystoupení z vzorců útlaku – rámovat to jako důležité


Navazujeme

  •  na charakteristiky zmocnění, které pojmenovali v Sochách
  • Učitelské zmocnující zkušenosti z oceňujícího zkoumání a pojmenované hodnoty

Proces:

  • Účastníci si prohlédnou postupně dvě videa – 1. Video: 1. Muška jenom zlatá – 2. Video škála (KP); každý si píše poznámky, co dělá učitel, co dělají žáci. 
    • Ošetřit, aby se nebavili o filmu, aby se v diskuzi nebavili o celku, filmu.
  • Sejdou se ve skupinkách i s provázejícími (úkol vracet k zadání). Do formátu ledovce do části Jednání sepsat, co jsme viděli (dělají žáci, dělají učitelé),
    • v diskuzi si uvědomovat, co jsme viděli a co je interpretace
  • Ve velké skupině: co jsme všechno viděli – sepisovat, klastrovat dle souvisejících principů? Do vrchní části velkého společného ledovce
    • Které z projevů žáků jsou projevem emancipace, které projevy, činnosti učitele podporují emancipaci – podtrhnout v soupisu
    • Účastnicíe mají k dispozici pracovní list Dvojledovec

 

  • V malé skupině: diskuze z pod hladiny
    •  (struktury)V jakém prostředí se to děje? Jak prostředí utváří pozorované  jednání? 
    • Co jsme viděli a co si domyslíme ze zkušenosti.
    • (mentální modely) Proč tihle dva učitelé učí? Z jakých svých přesvědčení účelu školy, o lidech, o žácích, o světě o procesu učení může vycházet v jednání?
  • Společně vzájemně představení: z čeho  vychází jednání (společnost, nastavení školy, motivace a předpoklady učitele)? 
    • lektoři doplňují pojmenované principy, které ty věci ilustrují kritickou pedagogiku – pojmenovávat je, lepit, 
    • Účastníci mají k dispozici zaznamový arch Principy kritické pedagogiky

 

Principy kritické pedagogiky, kterých se ukázka dotýká;

Eliška: nejsou to principy, ale spíše aspekty – jak vypadá přístup, co se ve třídě děje; aspekty jsou projevem principů; 

  • Učení je proces stávání se člověkem. Humanizací spolu s Komenským a Freirem myslíme svobodně jednajícího, nikdy neukončeného, tudíž stále se učícího člověka ve společnosti.
    •  Prvním krokem k tomu je lidský vztah mezi vyučíjícími a žactvem.
  • Lidský vztah učitelka – žákyně a žáci; součást humanizace.
    • Učitelka je autentická, naslouchá a reaguje na žáky. 
  • Učení se děje ve vztahu k životu a zkušenosti žáků/yň a jejich sociální, ekonomické, politické, environmentální situaci.
    • pozorování na dvoře, otázky na život, psaní vlastních příběh
  • Pedagog/žka vychází z kultury žáků/yň a jejich jazyka
  • Naslouchání jako krok dialogičnosti
  • Posilování pospolitosti a pojmenovávání společného zájmu Kritická pedagogika mě učí, že jsem součástí sociální třídy a různých skupin, které mohou být v útlaku; zbavit se útlaků a problémů se můžeme zbavit pouze jako komunita a společenství. Je to občansko politické posilování komunity – společenství a jejich zájmů. 
    • poznávají se (posilování zájmů)
    • v ukázce by k tomu mohla třída směřovat skrz téma gangů 
  • Vědění je utvářené společným zkoumáním – příběhy vytvářejí žáci ‘peškiza “
  • Probouzení z ticha – žáci vystupují z kultury ticha a získávají svůj hlas
    • Tvůrčí činnost jako nástroj emancipace – v ukázce budou psát své příběhy.
  • První krůčky ke sdílení moci a odpovědnosti: V procesu učení vytvářejí učitelé a žáci kurikulum společně. Společně hledají a definují, co se bude dít. 
    • mají volbu (poslouchat či hrát), a co uprchlický tábor; 

 

PRINCIPY KRITICKÉ PEDAGOGIKY mimo ukázku

    • Kritické vědomí a proces zvědomování – schopnost vidět svoji životní situaci ve vztahu k širšímu společenskému kontextu a vědmomí toho, že skrz akci a reflexi ve spolupráci s ostatními mohu tuto realitu ovlivňovat.
      • Ve výuce – jsme víc producenty, než konzumenty
      • S kritickým vědomí studenti snáze vidí jakékoliv téma ve vztahu a pod vlivem ostatních rozměrů kurikula a společnosti. Jakákoliv problematika, zkoumaná v kritické třídě patří do širšího historického a společenského kontextu a má vztah ke studentskému kontextu.
    • Čelení problému -vidět téma jako problém ve svém životě, schopnot postavit se mu čelem, chvíli s ním být a zkoumat ho, abych ho mohla pak proměnit skrz akcí. Je to pozvánka k akci. 
    • Sociální analýza; poznávání vztahů vlastní životní situace k širším společenským tématům, historickému kontextu. Klíčová otázka Qui bono? Kdo z toho těží?  Hledáme zájmy jednotlivých aktérů: antagonisti, udržovači, osvobozující se utlačovaní a jejich spojenci.
  • Propojenost akce a reflexe – V akci uplatňujeme a posilujeme vlastní moc proměňovat svoji současnou situaci a mocenské vztahy ve společnosti
  • Vystupování ze vzorce útlaku – proces osvobozování, posouvání limitů vlastní životní situace, který jde dál za podřízení nebo vzbouření. Svojí akcí proměňuji vnější mocenské nastavení, vztah s utlačovatelem i své znitřelé vzorce utlačovaného. 
  • Posouvání hranic představivosti: schopnost představovat si, jak jinak mohou veci být, schopnost vytvářet si vize


Individuální reflexe
+ sdílení: 

  1. A) Moje současné pochopení kritické pedagogiky

Otázky, které chci prozkoumat: 

  • Co tak pětilístek na Kritická pedagogika?
  1. B) Kde jsou v tom oni? posílit pochopení vztahu mezi mentálními modely, strukturami a akcí/chování (pracovní list – ledovec?)
  • Jaké mé učitelské projevy mají zmocňující charakter? 
    • Kde v praxi vnímám nesoulad mezi svým přesvědčením a s svou aktivitou? Co je příčinou nesouladu? Co by mi pomohlo? 
  • Jaké struktury v mé třídě, na mé škole mi umožňují pracovat více kriticky, dialogicky, partnersky, emancipačně a jaké mne brzdí
    • Jaká změna struktury v mé třídě/ struktura mých hodin/ škole by mi umožnila 
  • O jaké předpoklady tuto konkrétní činnost opírám?
    • Jaké mé předpoklady o studentech, škole, učení, světě (předpoklady) mne brzdí?