Hledání identity v době covidové (záznam experimentu)
Zkušenosti s výtvarnou řadou, v níž 9. ročník různými technikami pracoval s tématem identity během distanční výuky, ukazují na význam výtvarné tvorby v náročném období.
9. ročník ZŠ Litomyšl, zima/jaro 2021
Na téma hledání identity jsme se zaměřily v 9. ročníku. Zejména zde jsme cítily potřebu ukázat, obhájit, k čemu je výtvarná tvorba během distanční výuky užitečná, že může sloužit jako prostředek k vyjádření nových prožitků během doby, kdy nejsou ve škole, ve společnosti svých vrstevníků. Vytvořily jsme výtvarnou řadu, která pracuje s tématem identity a také se snaží pracovat nejrůznějšími technikami.
Dospívání je složité období samo o sobě. Bouřlivý citový vývoj, vymezování se vůči autoritám, touha po individualitě. Pokud k tomuto přidáme omezení kontaktů s vrstevníky a vrstevnicemi, kteří*ré v tomto vývojovém období hrají stěžejní roli, také vynucenou společenskou izolaci, můžeme říct, že dospívající měli*y s hledáním identity dvojnásobnou práci.
Škola hraje významnou roli v průvodcovství i na poli identity. Výtvarná výchova je skvělým nástrojem, jak s dospívajícími pracovat. Nezbytné je vytvořit bezpečné prostředí, v němž se buduje důvěra mezi žactvem a vyučujícími. Kde vzájemná důvěra vede k větší otevřenosti a upřímnosti.
Dospívající o svých pocitech přemýšlejí, ale často netuší, jak je správně ventilovat. Mají potřebu zjistit, kdo jsou, co v životě chtějí, kam patří, čemu věří, snaží se upevňovat si své názory. Budování vlastní identity je náročný úkol.
Protože jsme si začaly uvědomovat tíhu této zvláštní doby na psychiku, snažily jsme se zadání hodin výtvarné výchovy přizpůsobit tak, aby směřovala k zamyšlení nad otázkami, které se týkají sebepoznání, identity a vlastností. Vytvořily jsme výtvarnou řadu, která pracuje s tématem identity a také se snaží pracovat nejrůznějšími technikami. Vybíraly jsme takové techniky, které jsou teenagerům blízké, zejména práce s fotografií a s jejími úpravami, používání nejrůznějších filtrů. Sociální sítě jsou nedílnou součástí jejich života.
Také jsme zohledňovaly práci z domova a jistou absenci výtvarného materiálu. Žactvo využívalo materiál, který snadno našlo doma.
COVIDOVÉ ZÁTIŠÍ
Covidové zátiší bylo prvním zadáním, které předcházelo celé výtvarné řadě. Dovedlo nás k hlubšímu zamyšlení nad tím, co opravdu děti doma prožívají a jak to pro ně může být extrémně složité období. Inspirovaly jsme se výtvarným úkolem z webu nedatovano.cz s názvem Zátiší, kam se podíváš. Žactvo mělo za úkol se doma rozhlédnout kolem sebe. A vyfotit odpověď na otázky: Co všechno může být zátiším? Co máte doma kolem sebe? Co vám dělá radost? Děti mohly i naaranžovat věci do kompozice, které se jim zdála nejvhodnější. Při prohlížení hotových prací bylo jasné, že školní povinnosti nejsou to, co je trápí. Z fotek bylo patrné, že se snaží hledat způsoby, jak se vyrovnat s izolací. Četba knih, poslouchání hudby, jídlo a také sportovní aktivity byly tím, co jsme na fotkách viděly nejčastěji. Potřeba odreagovat se. Často se objevovaly i stohy učebnic a sešitů, počítač a MS Teams jako tiché výkřiky přetíženosti, vyčerpanosti a neschopnosti cokoli na dané situaci změnit.
Na základě těchto zjištění jsme se rozhodly jít více do hloubky, abychom vytvořily prostor, v němž budou mít děti možnost vyjádřit své opravdové obavy, strachy, ale i běžné radosti všedních dní.
Ukázky žákovských výtvarných prací:
mde
KDO JSEM
Prvním úkolem, který celou výtvarnou řadu započal, bylo téma, kým se žáci a žákyně cítí být. Zadání Kdo jsem? bylo propojeno s charakteristikou vlastní osobnosti, jíž se žactvo zabývalo v hodinách českého jazyka. Děti měly přemýšlet hlavně o vlastnostech, které jsou pozitivní a negativní, které oceňují u druhých nebo jim naopak u ostatních vadí. Ve výtvarném zpracování se zaměřovaly nejen na své vlastnosti. Formou kombinované techniky – kresby a koláže – děti vyjadřovaly i to, jaké myšlenky se jim v současné situaci honí hlavou. Jak se s nimi vyrovnávají? Jaká očekávání na ně tlačí z okolí?
Z výstupů bylo opět jasné, jak těžká pro ně současná situace je. Kromě výčtu svých vlastností, dovedností a talentů se objevovala hesla jako například Nevzdávám to!, Za jeden provaz. Stres, radost, strach, štěstí, úzkost, sebeláska. Výsledné práce na nás mluví nejrůznějšími emocemi samy za sebe.
Ukázky žákovských výtvarných prací
AUTOPORTRÉT
Navazujícím úkolem byl Autoportrét, zachycení vlastní podoby. V dnešní době fotografie sebe sama pomocí chytrého telefonu je běžným způsobem, jak se zobrazit na sociálních sítích. Lidé se zachycují v nejrůznějších situacích, v nejrůznějším rozpoložení. Prezentují okolnímu světu svoje pocity, potřeby a nálady. Naše představa autoportrétů byla možná stylizace a úprava vzniklých fotografií do formy, která bude žáky a žákyně vystihovat. Jejich zevnějšek, ale i odraz toho, co mají v sobě. Jak sami*y sebe vnímají, když se dívají do zrcadla? Líbí se jim, co zrcadlo odráží? Akcentovat jsme chtěly i otázku genderu. Je jim dobře v roli ženy, muže? Zkusí dál pátrat po tom, kdo jsou? Co se jim na sobě líbí?
Do autoportrétů se promítají koníčky (sport, umění), zapojují humor a nadsázku. Ve stylizaci mnoha autoportrétů byl patrný vliv sociálních sítí – žactvo používalo pózy typické pro vystajlovaná selfíčka influencerů, aplikovalo nejrůznější filtry. Některé práce velmi dobře využily výtvarný jazyk pro vyjádření emocí. Objevila se například fragmentace části postavy k vyjádření jistého vyčerpání, rozkladu. Odlišné zpracování polovin obličeje, práce s maskou zakrývající skutečný stav. Nebo třeba filtr deformující hlavu do rohů jako symbol něčeho skrytého. Výstupy nezveřejňujeme, protože již v zadání bylo jasně specifikováno, že výstupy uvidí pouze vyučující, aby byl zdůrazněn bezpečný prostor.
LABYRINT
Labyrint byl dalším úkolem. Jedná se o mytologický námět, který je symbolem příchodu duše na svět, její cesty i konce. Při procházce labyrintem mají mladí lidé možnost se setkat sami se sebou. Snaží se pojmenovat, co na jejich cestě je důležité, jaké události je formovaly a naučily je být takovými, jakými nyní jsou. Procházka takovým labyrintem by měla být uklidňující a do středu jdoucí aktivitou. Jak žactvo znázorní, čím si prošlo a co na něj naopak čeká vepředu? Používají děti symboly, nebo konkrétní věci? Forma práce byla opět uzpůsobena tomu, co mohou najít doma (kresba a malba na papír, prostorová tvorba), nebo mohly děti využít práci s digitálními technologiemi.
Výstupy byly lineárně i prostorově zpracované a akcentovaly nejen současný stav v životě žáků a žákyň, zohledňovaly také minulost a poměrně často se vyhlížely do budoucnosti se spoustou otazníků. Co bude, kam se vydám, kudy povedou moje další kroky?
Ukázky žákovských výtvarných prací
MOC SÍLA A BEZMOC
Pro větší pochopení toho, kdo vlastně jsem, jaký*á jsem, jak můžu uchopit vlastní pocity a emoce, jsme zvolily téma Moc, síla a bezmoc. Tentokrát se žactvo mělo zaměřit nejen na emoce, ale i na práci s tělem. Jak se děti cítí, když mají moc a vliv udělat to, co si přejí? Nikdo jim do ničeho nemluví. A naopak. Jak se děti cítí, když jsou bezmocné? Když jim rodiče nebo další dospělí říkají, že něco nemůžou nebo co musí? Opět jsme upřednostnily práci s fotkou a digitálními technologiemi. Úkolem bylo vytvořit koláž ze dvou fotek a najít pro ni vhodný název.
Žactvo pracovalo s médiem, který je mu velmi blízký. Pomocí digitálních úprav, použití nejrůznějších efektů a filtrů vznikly koláže, které jasně znázorňují emoce, s kterými se mladí lidé potýkají. V kombinaci obou fotek vedle sebe tu máme výmluvnou výpověď o jejich vnímání světa.
Ukázky žákovských výtvarných prací
SUPERSCHOPNOST
Celou výtvarnou řadu zakončuje téma Superschopnost. Zde jsme cílily na silné stránky žáků a žákyň. V čem jsou děti dobré? V čem je jejich síla? Výstupem mělo být i zamyšlení nad tím, zda opravdu mohou ve svém životě něco změnit. Žactvo si mělo představit, že má možnost něco změnit. Cokoli. Jakou superschopnost k tomu potřebuje? Superschopnost znázorňovaly děti pomocí fotografie, kterou volně upravovaly, dopisovaly text, vysvětlovaly, tvořily koláž, komiks. Toto zadání zpracovávaly v období uzavřených okresů. Opakovalo se téma neviditelnosti, která by jim dala možnost volného pohybu. A velmi často toužily po schopnosti cestovat časem a napravovat své chyby v minulosti.
Z výstupů jsme vytvořily vizuální galerii, ve které se můžete projít i vy.
Zadání pro žactvo