Knihovna

• Rad a Jako Doma
  • Audio
  Rad Banditt je sociální pracovník, který stál u zrodu organizace Jako doma pracující s ženami bez domova. Vypráví o ženském bezdomovectví. Vysvětluje jakou úlohu má v životě žen bez domova péče a proč je pro ně důležité, aby i ony měly šanci o něco nebo někoho pečovat.
• Rad a vzdělávání
  • Audio
  Rad Banditt, sociální pracovník, který stál u zrodu organizace Jako doma, reflektuje svoji zkušennost trans muže v rámci českého a anglického vzdělávacího systému. I když se v rámci obou systémů setkal se stereotypy, pobyt v Anglii ho také inspiroval ke spoluzaložení organizace Transparent.
• Erika Kubálková a duševní zdraví: Školní psycholožka je často taková mýtická bytost
  • Audio
  • Škola
  Erika Kubálková je druhá místopředsedkyně České středoškolské unie, která sdružuje aktivní středoškoláky a středoškolačky. Popisuje svoji zkušenost s tím, jak je školní prostředí schopné reagovat na psychické stavy studujících. Co pomohlo jí samotné ?
• Erika a středoškolská unie: Studenti jsou středobodem systému. Často ale ve výuce chybí aktuální témata.
  • Audio
  • Škola
  Erika Kubálková představuje činnost České středoškolské unie. Čemu prospívá, když se zakládají na středních školách studentské parlamenty? A jaké otázky současné středoškolské hnutí řeší?
• Kryštof Říha — “Nikdy mi nedošlo, že bych sám mohl ovlivňovat věci ve svém okolí”
  Kryštof Říha
  • Audio
  Kryštof Říha, student a aktivista, vypráví o tom, jak se dostal k organizování první veřejné akce. Co ho k tomu inspirovalo?
• Michal a systémový útlak romské menšiny
  • Audio
  Michal strávil celé dětství v dětském domově a v dospělosti pak začal uvažovat o příčinách toho, proč se tam dostal. Skrze svůj vlastní příběh přináší analýzu mocenských vztahů a pohled na to, jak vzniká systémový útlak, jehož je sám součástí a proti kterému se teď snaží bojovat.
• Míša, klima úzkost a aktivismus
  • Audio
  Míša se klima-aktivismu dostala prostřednictvím svého vlastního environmentálního žalu a psychického zhroucení, který přišlo v návaznosti na prožívání změny klimatu.
• Míša o médiích a klimatu
  • Audio
  • Aktivní občanství
  Míša přináší pohled na to, proč podle ní česká média v komunikaci klimatické krize naprosto selhávají.
• Janek Rovenský — Jak jsem se dostal k klimaaktivismu
  Janek Rovenský
  • Audio
  • Kritické teorie
  • Aktivní občanství
  Jan Rovenský je jedním z leadrů českého klimatického hnutí. Vypráví o tom, jak se sám v dospívání dostal ke klimaaktivismu. Proč svého rozhodnutí nelituje?
• Janek Rovenský — Co můžeme dělat a nepropadat beznaději
  Janek Rovenský
  • Audio
  • Aktivní občanství
  • Participace
  Jan Rovenský je jedním z lídrů českého klimatického hnutí. V české pobočce Greenpeace se specializuje na energetiku a konec uhlí. Co můžeme dělat proti změnám klimatu? A proč je podle Jana důležité, abychom neztráceli*y naději?
• Jak se sladit na vidění světa
  Každý*každá vnímá svět svými vlastními brýlemi a ty mohou být různé. V této aktivitě se budeme vžívat do různých pohledů na svět s cílem rozšířit svůj vlastní. Podíváme se na dary dnešní společnosti, ale taky na její stíny. Rozvíjíme schopnost vidět komplexnost věcí a vědomí, že každá perspektiva je částečná.
• “Komu by prošlo zavolat policii na studenty třicet let po sedmnáctym listopadu”
  Kryštof Říha
  • Audio
  • Modelování budoucností
  • Aktivní občanství
  Kryštof Říha z environmentální aktivistické skupiny Univerzity za klima popisuje svoji zkušenost s organizováním se v rámci vysokých škol. “Rozhodli jsme se, že uděláme okupační stávku. Zvedlo se nadšení, protože nám všem došlo, že jsme to měli v hlavě a báli jsme se to říct ostatním. Hned při prvním jednání nám pohrozili, že pokud tam zůstaneme po osmý večer, tak na nás zavolají policii. Nám to přišlo trochu absurdní. Zároveň jsme věděli, že pokud se vzdáme našich cílů jen na základě toho, že nám někdo pohrozí policí, že bychom trochu popřeli to kvůli čemu tam jsme a svoje právo organizovat se....nakonec na nás žádnou policii nezavolali, protože zavolat policii na studenty třicet let po no sedmnáctém listopadu, no nevím, jestli by to někomu prošlo.”
• Porozumění útlaku: Strategie přístupu k moci a privilegiím
  Leticie Nieto a Margot F. Boyer
• Žebřík sdílení moci při vyjednávání obsahu výuky
  • Text
  • Kritická pedagogika
  Participace, aktivní podíl na procesu, začíná tím, že účastníci a účastnice plně chápou smysl dané činnosti, obsahu výuky. Základním předpokladem je partnerský přístup mezi dospělými a dětmi. Vyučující hledá způsoby, jak sdílet moc s žactvem. Aby se vám lépe přemýšlelo o tom, jak se ke společnému domlouvání obsahu výuky posouvat, nabízíme vám „žebřík sdílení moci“, adaptovaný z původního „žebříku participace“.
• Příběh třídy: Nechceme chodit plavat
  Tento příběh uvádí příklad, jak by mohly v praxi vypadat fáze modelu kritické spirály, kdyby se třída tématu věnovala dlouhodobě. Části příběhu vznikaly pro potřeby simulace s vyučujícími. Příběh je tedy částečně fiktivní a částečně čerpá z reálného procesu s vyučujícími.
• Příklady Akce
  • Text
  • Kritická pedagogika
  Kritická akce může mít dopad v různých měřítcích. Některé akce mohou být prospěšné pro konkrétní školu, jiné dokáží přinést změnu pro celou komunitu, nalézt ale můžeme i příklady akcí na úrovni globálně-lokální, celoevropské či celosvětové. V Text uvádí příklady některých inspirativních akcí. Jaké další příklady kritické akce si dokážete představit?
• Check-iny (online)
  • Text
  Podobně jako se před odletem z letiště odbavujeme u terminálů, abychom letěli*y nalehko a soustředili*y se na cestu, můžeme se odbavit a zaměřit svou pozornost i na začátek schůzky, semináře. Text je přehlídkou „čekinů“ na rozproudění online setkání, které jsme zatím v projektu zkoušeli*y.
• Kruh souvislostí
  • Text
  • Systémové myšlení
  Kruh souvislostí je jedním z nástrojů systémového myšlení, který pomáhá rozpoznat klíčové prvky systému a hledat vzájemná spojení mezi nimi. Umožňuje zakreslit, zdali se prvky mezi sebou navzájem posilují, nebo oslabují a následně tak rozpoznat možné pákové body v systému.
• Role školy v 21. století
  • Text
  • Kritická pedagogika
  Účastníci a účastnice si v diskuzi s ostatními zvědomují svůj pohled na roli školy v 21. století. Zvolené výroky vycházejí ze tří politických pozic pedagoga či pedagožky.
• Zdroje naděje
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Kritické teorie
  V současné době potřebujeme hledat zdroje individuální i sdílené naděje a to nehledě na to, jestli si zachováváme optimistický přístup k budoucnosti, či nikoli, protože přítomnost naděje posiluje naše kapacity pro zvládání současné situace. Hledat tuto naději můžeme v mnoha oblastech života. Tento text shrnuje možné zdroje naděje a slouží jako inspirace i podnět k diskuzi a vlastnímu hledání naděje.
• Aktivita: Jaké věty jste slýchali*y?
  • Text
  • Gender
  Naše zkušenost a jednání jsou formovány očekáváními. To se týká všech oblastí života, včetně genderu a genderové stereotypizace. Tato aktivita pomáhá pojmenovávat očekávání, která na nás kladou druzí, skrze každodenní věty, které slýcháme.
• Aktivita Živé sochy: Jaký má být muž? Jaká má být žena?
  • Text
  • Gender
  Stereotypy genderových rolí nám sugerují, jak má působit ve společnosti muž a jak má působit žena. V této aktivitě dáváme jednotlivým stereotypům tvar, díky kterému můžeme mluvit o tom, jak jsou nám role podsouvány. Živé sochy slouží jako vstupní aktivita ve fázi Probouzení ticha. Zahrnuje práci s emocemi a jejich ztělesňováním a fungují jako naladění pro práci s tématem.
• Aktivita: Socha moci a bezmoci žáka či žákyně
  • Text
  Kde všude můžeme jako vyučující nacházet prostor pro sdílení moci s žáky a žačkami? Socha moci a bezmoci je aktivita, která umožňuje ztvárnit pocity spojené s mocí a bezmocí do tělesného postoje, který zároveň vytváří symbol, se kterým je poté možné pracovat. Aktivita pomáhá zapojit tělo a tělesné pocity do výuky.
• Práce s Kódy
  • Text
  • Kritická pedagogika
  V kritické pedagogice nahlížíme na témata každodenního života žáků a žákyň jako na problémy, ke kterým je třeba přistoupit. Témata problematizujeme, snažíme se „nastolit problém“ (položit jej na stůl, nasvítit, pracovat s ním). Kodifikace je způsobem, jak problém otevřít a podnítit dialog ve skupině.
• Představit si vzdělání jako nevynucované přeuspořádání tužeb
  Vanessa de Oliveira Andreotti
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Postkolonialismus
  • Systémové myšlení
• Amazonie
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Škola
  Kauza Amazonie vás zavede do školního prostředí, kde právě probíhá hodina zeměpisu. Sledujeme interakce učitele se třídou, jeho snahy o udržení autority a jednotlivé vyučovací metody.
• IRA SHOR: Demokratická autorita: vzdor a učivo ve vzdělávacím procesu
  • Text
  • Kritická pedagogika
• IRA SHOR: Nový náhled na vědění a společnost: desocializace a kritické vědomí
  • Text
  • Kritická pedagogika
• IRA SHOR: Tři cesty ke kritickému myšlení: generativní, aktuální a akademická témata
  • Text
  • Kritická pedagogika
• Tři cesty ke kritické myšlence
  • Text
  • Kritická pedagogika
  Text je metodický výtah z obsáhlejšího textu Iry Shora: Tři cesty ke kritickému myšlení z knihy Empowering education (1992). Rozlišení generativních, aktuálních a akademických témat nám může pomoci při hledání cesty, jak smysluplně naplnit obsahy vyučovaných předmětů a pracovat s přístupem nastolování problému (problem posing). Ať už jdu cestou aktuálních, nebo akademických témat, vždy hledám generativní základ tématu, který vzejde ze zájmu studujících. Tento text nabízí rozlišení jednotlivých přístupů a myšlenek k aplikaci.
• Konsent znamená souhlas
  Johanna Nejedlová
  • Text
  • Gender
  Kultura znásilnění je termín popisující společnost s velkou mírou často neřešeného sexuálního násilí. Taková společnost omlouváním pachatelů*lek, zlehčováním sexuálního násilí a šířením mnoha mýtů o tomto problému sexuální násilí umožňuje.
• Citlivé mužství: Jak na to a jak přispět ke světu bez toxického „chlapství“?
  Maja Vusilović a Martin Tománek
  • Text
  • Gender
  Představujeme vám koncept tender masculinity, který překládáme jako "citlivá mužskost". Používáme ho v protikladu k toxické maskulinitě – chlapství. Citlivé mužství je možnost, šance, jak být lepší verzí sebe sama. Člověk může být tím, čím by měl být.
• Zápisky z demokratické školy
  Kristýna Hrubanová
  • Text
  • Škola
  • Demokracie
  Deníkové záznamy z měsíční návštěvy demokratické školy Sands v Anglii mohou rozšířit představivost o tom, jak může prakticky vypadat škola, kde jsou demokracie, partnerství, svoboda a sebeřízené učení hlavními principy jejího fungování. Zápisky byly původně sdílené během pobytu a zachycovaly živé zážitky a reflexe autorky, nyní si je můžete číst s odstupem a doplněné o další komentáře.
• Audiopříběhy Kultura znásilnění
  • Audio
  • Gender
  Zde najdete ukázky konkrétních příběhů, které vám objasní co znamená kultura znásilnění a v jaké formě se s ní můžete potkat ve škole, v práci, nebo v komunikaci s okolím.
• Audiopříběhy Stereotypizace
  • Audio
  • Gender
  Zde najdete ukázky konkrétních příběhů, které vám objasní jak vypadá genderová stereotypizace a v jaké formě se s ní můžete potkat ve škole, v práci, nebo v komunikaci s okolím.
• Kauza Čtvrtá vlna
  • Text
  • Gender
  Feministický kolektiv Čtvrtá vlna vznikl v roce 2016. dne 17. listopadu téhož roku zveřejnil svoje první video, které vyvolalo řadu diskuzí. za vznikem videa, které mělo za několik týdnů přes sto padesát tisíc zhlédnutí, stojí studentky a absolventky pražské AVU, UMPRUM a Filozofické fakulty UK. video bylo impulzem pro otevření širší debaty o sexismu na českých školách.
• Kauza Filip
  • Text
  • Gender
  Čtrnáctiletý Filip havlíček spáchal sebevraždu 2. února 2014 kvůli předsudkům vůči své orientaci. Rodiče ho našli oběšeného na zahradě. Spolužáci a spolužačky jeho odlišnost akceptovali na rozdíl od vyučujících, kteří se Filipovi vysmívali. jeho smrt vzbudila velký mediální zájem.
• Kauza K čemu jsou holky na světě?
  • Text
  • Gender
  Báseň jiřího Žáčka maminka, publikovaná v čítance pro 2. ročník, rozpoutala bouřlivou diskuzi na sociálních sítích a posléze v médiích. hlavním posláním žen je podle básně péče o děti. Podporuje báseň genderové stereotypy, nebo se jedná pouze o nevinnou básničku pro malé děti?
• Kauza Konference bez žen
  • Text
  • Gender
  Kauza přibližuje situaci, ve které se zaměřujeme na situaci, kdy k ůčasti konferenci byli pozváni jako panelisté pouze muži. Tato situace poukazuje na to, jak je důležité soustředit se na vyváženost v zastoupení žen a mužů ve veřejné sféře a dalších institucích.
• Genderové a sexuální identity na škole
  Aleš Rumpel
  • Text
  • Škola
  • Gender
  Text přibližuje některé jevy, které jsou klíčové pro pochopení situace LGBTQ žáků a žákyň v českých školách, jaká je v tomto kontextu role vyučujících a prostředí, ve kterém LGBTQ studující fungují.
• Gender: Stereotypizace – příběhy
  Futuropolis
  • Text
  • Gender
  Zde najdete ukázky konkrétních příběhů, ve kterých se setkáváme s genderovou stereotypizací ve škole, v práci, nebo v komunikaci s okolím.
• Zasněnkov (Příběh Spirály)
  Magdalena Šipka, Dan Vykoukal
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Škola
  • Gender
  Studující z rozdílných prostředí řeší za pandemie svoje problémy. Uvědomí si, že se vše točí kolem toho, že jejich mamky „nefungují tak jako obvykle“. Text s nadsázkou ilustruje kriticko pedagogickou spirálu, se kterou v rámci projektu pracujeme. Ukazuje na příběhu fiktivní třídy, jak by se téma, které vzešlo od studujících, mohlo zpracovat ve výuce. Ukazuje také na určité zaběhnuté vnímání ženské role v širší společnosti, které mohlo být zvlášť v době pandemie vyčerpávající.
• Audiopříběhy LGBTQ+
  • Audio
  • Gender
  Zde najdete ukázky konkrétních příběhů, které vám objasní jaká témata a problémy řeší gendrově nekonformní lidé ve škole, v práci, nebo v komunikaci s okolím.
• Politická pozice
  • Audio
  Na jaký svět připravujeme svoje žáky, žákyně a studenty, studentky? Jaká očekávání od světa i od sebe samých v druhých posilujeme? Do toho, kým jsme jako pedagogové a pedagožky, se výrazně promítají naše politické hodnoty. Zveme vás na procházku zvukovou krajinou 3 politických pozic ve vzdělávání.
• Ve škole je gender všude kolem nás
  Lucie Jarkovská
  • Text
  • Škola
  • Gender
  Gender je všude kolem nás. Tato kategorie se netýká zdaleka jen dívek a chlapců, mužů a žen a charakteristik, které jsou jim přisuzovány. Promítá se také do toho, jak fungují vztahy mezi ženami a muži v různých skupinách, jak jsou formovány a reprodukovány společenské hierarchie. Navíc je zajímavé, že gender nemají jen lidé, ale i věci, symboly, vlastnosti, oblasti lidské činnosti apod. I ty, aniž si to často uvědomujeme, nahlížíme genderovou optikou a vnímáme je jako „ženské“ nebo „mužské“.
• Jak vytvářet školní prostředí, které podporuje genderovou rozmanitost
  Glynis Hull-Rochelle a Viktor Heumann, Trans*parent
  • Text
  • Škola
  • Gender
  Není možné si nepovšimnout, že stále více a více mladých transgender a genderově nekonformních lidí je otevřených ohledně své identity. Pro školu je povinností pomáhat mladým v často těžkých obdobích jejich dospívání. Zde najdete základní – avšak důležité – rady k tomu, jak podporovat genderově rozmanité studenty a studentky v prostředí školy.
• Užívání genderově inkluzivní češtiny ve škole
  Jamie Rose
  • Text
  Generické maskulinum v moderním jazyce je přežitkem z dob, kdy jedinými skutečnými subjekty v jazyce mohli být muži, zatímco ženy byly vnímány jako méněcenné.
• Mapování kultury žáků a žákyň
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Škola
  Pro kritickou pedagogiku je důležité pracovat s tématy, kterými studenti žijí. Tato sada otázek slouží jako nástroj pro pojmenování/určení témat, která jsou pro studentky a studenty aktuální a která navazují na jejich zkušenosti. Učitel*ka, který*á zná jazyk, sociální a kulturní podmínky studentů a studentek, dokáže uvést výuku do souvislostí s jejich potřebami a zkušenostmi. Žákyně a žáci tak mohou více porozumět smyslu výuky a aktivně se na výuce podílet se svou zkušeností a se zájmem problémy dále zkoumat. Sadu otázek čerpáme z publikace Iry Shora: Empowering Education, který tvoří svou práci v kontextu amerického prostředí a situace 90. let minulého století. Některé z otázek tak mohou více reflektovat právě americký kontext a sociální problémy v něm.
• Typologie aktivního občanství
  • Text
  • Aktivní občanství
  • Demokracie
  • Participace
  Pojmu demokracie věnujeme v naší společnosti výsadní místo, podpora aktivního občanství se stává cílem různých vzdělávacích institucí. Autoři studie What Kind of Citizen (Westheimer, Kahne, 2004) mapovali vzdělávací programy zaměřené na podporu aktivního občanství a na jejich základě pojmenovali 3 typy občanství; osobně odpovědný*á občan*ka, participující občan*ka, občan*ka zaměřený*á na společenskou spravedlnost. Předpoklady, které se skrývají za jednotlivými typy občanství se od sebe liší. Jak se pozná aktivní občan*ka? Jak přemýšlí a co dělá?
• Návštěvník u nás ve škole
  Radim Šíp
  • Audio
  • Kritická pedagogika
  • Škola
  • Kritické teorie
  Audio nahrávka provází posluchače současnou českou školou očima návštěvníka z budoucnosti. Je kritickou i imaginativní reflexí českého školství, ve které autor plynule přechází mezi prostory školy, vězení, nemocnice nebo velkochovu a nechává ze společných obrazů vystoupit přehlíženou sílu disciplinace prostorem, časem a obsahem, které jsou hluboko vepsány do podoby současné školy.
• Návštěvník u nás ve škole
  Radim Šíp
  • Text
  • Kritická pedagogika
  • Škola
  • Kritické teorie
  Text provází čtenáře současnou českou školou očima návštěvníka z budoucnosti. Je kritickou i imaginativní reflexí českého školství, ve které autor plynule přechází mezi prostory školy, vězení, nemocnice nebo velkochovu a nechává ze společných obrazů vystoupit přehlíženou sílu disciplinace prostorem, časem a obsahem, které jsou hluboko vepsány do podoby současné školy.