Metoda Futuropolis

Záměr
Metodou Futuropolis chceme podpořit žáky, žákyně a pedagožky, pedagogy a sami*y sebe v sebedůvěře aktivně utvářet budoucnost.

V rámci experimentů ve výuce vytváříme metodu, jejímž cílem je posilovat dovednosti a sebedůvěru žáků, žaček i vyučujících. Tato sebedůvěra má vést k přesvědčení, že mohou ovlivňovat a měnit věci, které se týkají jejich životů. Změnu promýšlejí díky porozumění příčinám stávající situace a směřují ji k budoucnosti, která je mírová, udržitelná, rozmanitá a beztřídní a naplňuje potřeby všech.

Za tímto cílem je třeba klást si složité otázky o současné situaci, které mohou vyvolat mnoho emocí. Vstupovat do takového dialogu vyžaduje odvahu a často i nutnost setrvávat nějakou dobu v nepohodlí a nejistotě bez odpovědí. Snažíme se mít s komplexními tématy trpělivost a nahlédnout je v systémových souvislostech.

Předpoklad této práce je, že vyučující sdílejí svoji moc s žactvem a modelují na škole demokratické a dialogické vztahy. Součástí vědomé kritické pedagogiky je proto možnost studujících určovat záměr, obsah a proces výuky.

Jak
Kombinujeme kritickou pedagogiku se systémovým myšlením a metodou promýšlení budoucností.

Kritický přístup problematizuje každodenní normy a daný řád věcí a předkládá je jako problém ke zkoumání. Propojuje porozumění problému s jednáním a akcí.

Systémové myšlení podporuje vnímání a jednání na základě vzájemné provázanosti lidí, mimolidských bytostí a prostředí a umožňuje vidět jednotlivce v síti vztahů.

Promýšlení budoucností posiluje schopnost představovat si možné scénáře budoucnosti, formulovat přání i vize budoucího vývoje, poznávat a oceňovat, co už funguje tak, jak si přejeme.

Ve zkratce můžeme přístup načrtnout těmito otázkami.

• Co pozorujeme? Co nám vadí?

• Jak rozumíme tomu, co se děje? Na jakých předpokladech je naše porozumění založeno?

• Je tento stav věcí daný a neměnný?

• V čem je problém?

• Kdo udržuje status quo? Kdo z toho těží? Na koho to dopadá? Jaká je v tom moje role?

• Po čem toužíme? Co by udělalo ze světa lepší místo pro všechny?

• Co kdyby…?

• Kde už to „kdyby“ můžeme vidět?

• Co pro to můžeme udělat teď? Co uděláme?


Podrobněji provází procesem metody Futuropolis model spirály, popis jednotlivých fází mohou vyučující použít jako metodické vodítko do své výuky.

Na podporu práce s metodou Futuropolis nabízíme nástroje a aktivity

• pro rozvoj systémového myšlení, protože s lineární příčinnou souvislostí už nevystačíme

• k promýšlení budoucnosti a tvorby vizí, protože bez pozitivní vize problémy, které si zanalyzujeme, těžko vyřešíme

• pro zapojování smyslů a pocitů do výuky, protože emoce a smysly jsou součástí poznávání a vnímání vztahů se světem; když je vynecháme, omezujeme své poznání

• pro práci s konkrétními tématy v oblastech gender, klimatická změna, nerovnosti, škola, reflexe moci, útlaků a privilegií

Spirála je model vzdělávacího procesu metody Futuropolis. Graficky ji ztvárňuje a zjednodušuje. Spirála je cyklická, opakující se, dynamická. Střídá se v ní akce a reflexe.