Akce a reflexe

Fáze 5: Akce a reflexe

“Nestačí, aby lidé v rámci dialogu hovořili a kriticky analyzovali vlastní sociální realitu. Bez akce nedojde k transformaci, neboť kritická reflexe bez akce je verbalismus. Realitu je možné transformovat jen v neukončeném cyklickém procesu kritické reflexe a autentické praxe.” Paulo Freire

Přistupujeme k realizaci toho, co jsme si naplánovali. Ve skupině pravděpodobně koluje živá energie, může být plná protichůdných emocí jako odhodlání, obavy, napětí, očekávání. Akce je procesem, nabitým učením – o nás samých, o světě kolem, o lidech kolem, o našem vlivu, o našem potenciálu. Je proto důležité, aby zkušenosti z realizace byly pojmenovány a zarámovány v navazující reflexi, a mohly tak být přenášeny do života.

Kroky fáze a otázky:

1. Probíhá akce

V průběhu akce myslíme na principy a hodnoty, se kterými jsme akci připravovali*y, a snažíme se je dodržovat i v situacích, kdy improvizujeme nebo reagujeme na aktuální dění. Vnímáme, co se děje ve skupině, a udržujeme spolu kontakt. Společně mapujeme, jak se daří plnit naplánované kroky, a zachycujeme, když někdo přestává plnit svoji roli, abychom tuto situaci včas a vhodným způsobem řešili*y. Snažíme se akci dokončit.

2. Reflexe akce

V průběhu akce je vyučující především v pozorovatelské a podporující roli, současně sleduje dění a připravuje následný, velmi důležitý krok reflexe, ve kterém by mělo dojít k formulaci toho, co se akcí podařilo dosáhnout a co se skupina díky této zkušenosti naučila. I v případě, že akce nedosáhla toho, co si předsevzala, je velmi důležité se reflexi věnovat. Může totiž fungovat jako katarze pro emoce, zklamání, i nadějeplné otázky do budoucnosti a stává se novou startovní linií pro probouzení z ticha a tedy novou spirálu kritické pedagogiky.

Otázky, které lze v reflexi klást, jsou např.:

• Co se stalo? Jak akce probíhala? Jak jsme se během ní cítili*y?
  (sdílení pohledů všech zúčastněných)
• Jaký měla naše akce dopad? Jaké reakce vzbudila?
  Zapůsobila akce, jak jsme zamýšleli*y?
• Co se nám podařilo, co chceme příště udělat jinak?
• Co jsem se naučil*a o sobě?
• Co jsem se naučil*a o skupině?
• Co jsme se naučili*y o našem vlivu?
• Jak mě akce změnila?
• Jak se změnil můj/náš pohled na problém?

Procesy na straně studujících

• realizují svůj plán dle připravených kroků
• v případě nutnosti volí předmyšlené alternativní scénáře,
  reagují na aktuální situace
• skupiny mezi sebou komunikují o úspěších či neúspěších
  jednotlivých kroků
• podle potřeby se navzájem podporují ve svých rolích
  a v dotahování akce do konce
• celá skupina dodržuje domluvená pravidla, jednají
  s respektem k ostatním a svému okolí
• formulují nové zkušenosti, které získali*y

Procesy na straně vyučujících

• vyučující působí jako podpůrný prvek, akce rozhýbávají studující
• připomíná dle potřeby záměr, pravidla, rozdělení rolí, nastavuje zrcadlo, zasahuje v kritických chvílích
• sleduje bedlivě dění a zachycuje důležité momenty pro pozdější reflexi
• strukturuje smysluplně reflexi a pomáhá studujícím s hledáním a pojmenováním nových zkušeností