Kritické bádání

2_kriticke badani (PDF)

Fáze 2: Kritické bádání

Ve fázi kritického bádání se snažíme porozumět příčinám problému a rolím,
které v něm zastáváme.

Kritické bádání navazuje na fázi probouzení z ticha, ve které sdílíme individuální zkušenosti a znalosti a pojmenováváme společný problém ke zkoumání. Bádání může navazovat také na fázi reflexe po akci, ve které už studující zkusili*y změnit svou situaci akcí a nyní se snaží porozumět otázkám, které se jim otevřely.

Chceme pochopit problém systémově a porozumět tomu, na koho dopadá a kdo z problému může těžit.

Důležitým principem je společná práce vyučujících a studujících. Společně berou problém jako předmět společného zkoumání.

Vyhýbáme se dlouhým monologům, poučování a moralizování. Abychom došli*y porozumění, potřebujeme častěji mluvit o vlastních představách o světě, předpokladech, přesvědčeních, mentálním modelech.

Kroky a otázky:

1. Mapujeme problém

Začínáme společným sběrem myšlenek a mapujeme to, jak problému nyní rozumíme. Sdílíme zdroje informací a poznatky, zajímavosti a vlastní názory a budujeme společnou motivaci problému porozumět.

Bádající mohou přinést články či knihy, umění nebo jiné zdroje, se kterými se setkaly*i. Zjišťujeme, co dalšího potřebujeme a chceme vědět a hledáme pro to patřičné zdroje. Vytváříme vlastní učební plán.

  • Co víme? Co si myslíme, že víme?
  • Čemu chceme porozumět?
  • Jak si všímáme, že se problém projevuje kolem nás a ve světě?

2. Snažíme se porozumět problému „systémově“

Problémy, kterým se věnujeme, mají často cyklickou povahu (důsledek problému je zároveň jeho příčinou). Proto se pro porozumění problému potřebujeme dívat na vztahy příčin a důsledků, na proměnu problémů v čase a předpoklady, které problém umožňují (jako jsou vzorce myšlení, naše hlubší přesvědčení o světě).

  • Proč se problém děje? Jaké jsou jeho příčiny a důsledky?
  • Jak se části problému navzájem ovlivňují?
  • Jak se problém proměňuje v čase?
  • Co problém umocňuje a zvětšuje?
  • Co naopak působí zklidnění a vyrovnání?
  • S jakými předpoklady o světě k problému přistupujeme?
    Jak by se na problém díval někdo z jiné kultury?

3. Sociální analýza (v čí prospěch je systém nastavený?)

Nyní se stává ústředním tématem moc. Hledáme, kdo má k moci přístup a kdo jí má nedostatek, nebo komu je přímo upírána; kdo má možnost volit svá rozhodnutí a kdo nikoli; kdo svou akcí proměňuje životy druhých. Smyslem sociální analýzy je zviditelnit a pojmenovat mocenské nerovnosti a možné důsledky na další aktéry. Hledáme, jak spolu jednotliví aktéři souvisí, jak se navzájem mohou ovlivňovat a kdo může z nastavení sociálních sítí těžit. Pro zakreslování sociální analýzy pomáhá vizualizace a fyzické ztvárnění formou např. myšlenkové mapy/mapy aktérů.

  • Kdo nastavení udržuje? Komu nastavení slouží?
  • Čí hlasy nejsou slyšet? Na koho problém dopadá?

4. Pojmenováváme vlastní pozici a zájem (znovu pojmenováváme vztah k problému)

V této fázi pojmenováváme svou pozici v problému a spolu s tím i vlastní moc či bezmoc. Ptáme se “Kde jsem v problému já?” Formulovat vlastní pozici umožní:

V této fázi pojmenováváme svou pozici v problému a spolu s tím i vlastní moc či bezmoc. Ptáme se “Kde jsem v problému já?” Formulovat vlastní pozici umožní vidět se v síti problému jako aktér, který je s problémem spojen a který problém ovlivňuje. Pak bude snazší vidět možné protihráče (antagonisty), a jejich motivace a vztahy k nám samotným, stejně jako možné spojence*yně, kteří*ré mají podobnou pozici jako my a naše vlastní limitní situace. Tehdy může být užitečné ptát se na otázky.

  • Co se zdá, že nemůžeme změnit?
  • Kde máme pocit, že nastavení nemůžeme ovlivnit?

Procesy na straně studujících

  • Zkoumají problém, řídí své učení.
  • Ověřují své předpoklady a domněnky.
  • Snaží se porozumět problému jako celku, mění své úhly pohledu pro to, aby zvýšili*y vlastní porozumění.
  • Zvažují, jak způsoby myšlení ovlivňují stávající realitu a budoucnost.
  • Pojmenovávají pozici jednotlivých zájmových skupin a snaží se porozumět jejich motivaci a postojům pro řešení problému i pro porozumění jeho příčinám.
  • Hledají vlastní roli v problému a formulují, co je pro ně v problému důležité.

Procesy na straně vyučujících

  • Facilitují proces učení, předkládají materiály a zdroje, ze kterých čerpat.
  • Přinášejí různé perspektivy skupin.
  • Pomáhají studujícím odkrývat předpoklady, které padly ve fázi „Probouzení z ticha“.
  • Pomáhají skupině odolávat lákavým a rychlým závěrům.
  • Přináší materiály, které odkrývají souvislosti mezi částmi systému.
  • V diskuzi nevnucují svůj výsledek nebo své přemýšlení.
  • Dávají prostor pro sdílení emocí a pocitů, vedou skupinu k respektu, porozumění a empatii
  • Pomáhají graficky znázorňovat diskuzi a vytvářet společnou mapu (mapa kotví diskuzi)