Kritické bádání

Fáze 2: Kritické bádání

Ve fázi kritického bádání se snažíme porozumět příčinám problému a rolím,
které v něm zastáváme.

Kritické bádání navazuje na fázi probouzení z ticha, ve které sdílíme individuální zkušenosti a znalosti a pojmenováváme společný problém ke zkoumání. Bádání může navazovat také na fázi reflexe po akci, ve které už studující zkusili*y změnit svou situaci akcí a nyní se snaží porozumět otázkám, které se jim otevřely.

Chceme pochopit problém systémově a porozumět tomu, na koho dopadá a kdo z problému může těžit.

Důležitým principem je společná práce vyučujících a studujících. Společně berou problém jako předmět společného zkoumání.

Vyhýbáme se dlouhým monologům, poučování a moralizování. Abychom došli*y porozumění, potřebujeme častěji mluvit o vlastních představách o světě, předpokladech, přesvědčeních, mentálním modelech.

Kroky a otázky:

1. Mapujeme problém

Začínáme společným sběrem myšlenek a mapujeme to, jak problému nyní rozumíme. Sdílíme zdroje informací a poznatky, zajímavosti a vlastní názory a budujeme společnou motivaci problému porozumět.

Bádající mohou přinést články či knihy, umění nebo jiné zdroje, se kterými se setkaly*i. Zjišťujeme, co dalšího potřebujeme a chceme vědět a hledáme pro to patřičné zdroje. Vytváříme vlastní učební plán.

Co víme? Co si myslíme, že víme?
Čemu chceme porozumět?
Jak si všímáme, že se problém projevuje kolem nás a ve světě?

2. Snažíme se porozumět problému „systémově“

Problémy, kterým se věnujeme, mají často cyklickou povahu (důsledek problému je zároveň jeho příčinou). Proto se pro porozumění problému potřebujeme dívat na vztahy příčin a důsledků, na proměnu problémů v čase a předpoklady, které problém umožňují (jako jsou vzorce myšlení, naše hlubší přesvědčení o světě).

Proč se problém děje? Jaké jsou jeho příčiny a důsledky?
Jak se části problému navzájem ovlivňují?
Jak se problém proměňuje v čase?
Co problém umocňuje a zvětšuje?
Co naopak působí zklidnění a vyrovnání?
S jakými předpoklady o světě k problému přistupujeme?
Jak by se na problém díval někdo z jiné kultury?

3. Sociální analýza (v čí prospěch je systém nastavený?)

Nyní se stává ústředním tématem moc. Hledáme, kdo má k moci přístup a kdo jí má nedostatek, nebo komu je přímo upírána; kdo má možnost volit svá rozhodnutí a kdo nikoli; kdo svou akcí proměňuje životy druhých. Smyslem sociální analýzy je zviditelnit a pojmenovat mocenské nerovnosti a možné důsledky na další aktéry. Hledáme, jak spolu jednotliví aktéři souvisí, jak se navzájem mohou ovlivňovat a kdo může z nastavení sociálních sítí těžit. Pro zakreslování sociální analýzy pomáhá vizualizace a fyzické ztvárnění formou např. myšlenkové mapy/mapy aktérů.

Kdo nastavení udržuje? Komu nastavení slouží?
Čí hlasy nejsou slyšet? Na koho problém dopadá?

4. Pojmenováváme vlastní pozici a zájem (znovu pojmenováváme vztah k problému)

V této fázi pojmenováváme svou pozici v problému a spolu s tím i vlastní moc či bezmoc. Ptáme se “Kde jsem v problému já?” Formulovat vlastní pozici umožní:

V této fázi pojmenováváme svou pozici v problému a spolu s tím i vlastní moc či bezmoc. Ptáme se “Kde jsem v problému já?” Formulovat vlastní pozici umožní vidět se v síti problému jako aktér, který je s problémem spojen a který problém ovlivňuje. Pak bude snazší vidět možné protihráče (antagonisty), a jejich motivace a vztahy k nám samotným, stejně jako možné spojence*yně, kteří*ré mají podobnou pozici jako my a naše vlastní limitní situace. Tehdy může být užitečné ptát se na otázky.

Co se zdá, že nemůžeme změnit?
Kde máme pocit, že nastavení nemůžeme ovlivnit?

Procesy na straně studujících

Zkoumají problém, řídí své učení.
Ověřují své předpoklady a domněnky.
Snaží se porozumět problému jako celku, mění své úhly pohledu pro to, aby zvýšili*y vlastní porozumění.
Zvažují, jak způsoby myšlení ovlivňují stávající realitu a budoucnost.
Pojmenovávají pozici jednotlivých zájmových skupin a snaží se porozumět jejich motivaci a postojům pro řešení problému i pro porozumění jeho příčinám.
Hledají vlastní roli v problému a formulují, co je pro ně v problému důležité.

Procesy na straně vyučujících

Facilitují proces učení, předkládají materiály a zdroje, ze kterých čerpat.
Přinášejí různé perspektivy skupin.
Pomáhají studujícím odkrývat předpoklady, které padly ve fázi „Probouzení z ticha“.
Pomáhají skupině odolávat lákavým a rychlým závěrům.
Přináší materiály, které odkrývají souvislosti mezi částmi systému.
V diskuzi nevnucují svůj výsledek nebo své přemýšlení.
Dávají prostor pro sdílení emocí a pocitů, vedou skupinu k respektu, porozumění a empatii
Pomáhají graficky znázorňovat diskuzi a vytvářet společnou mapu (mapa kotví diskuzi)