Argumenty — nerůst

Hospodářský růst je jenom jeden z faktorů, který ovlivňuje kvalitu života a spokojenost lidí. 

Řadou studií bylo zjištěno, že mít více neznamená vždy vést lepší život. Spokojenost lidí nezávisí pouze na příjmu, ale také na dalších faktorech, jako je zdraví, zaměstnání, bezpečnost, zdravé prostředí a kvalitní sociální vztahy.

Ačkoliv do jisté míry existuje přímá úměra mezi hmotným bohatstvím a lidskou pohodou, tato přímá úměra nepokračuje donekonečna. Nad roční příjem ve výši 13 900 EUR (cca 29 000 Kč měsíčně) se spokojenost se životem, pokud příjmy ještě rostou, nijak výrazně nezvyšuje. Jinými slovy, pokud vyděláváte méně než 29 000 Kč měsíčně, nemůžete si dovolit  řadu věcí, které usnadní život. Nad tímto prahem si můžete dovolit více věcí, ale to nemusí nutně vést ke zvýšení spokojenosti. Například v Německu se za posledních 30 let HDP čtyřnásobně zvýšil, zatímco úroveň spokojenosti s životem zůstala stejná.

To, že vysoká spokojenost se životem nemusí být přímo důsledkem vysokého HDP dokazuje Kostarika, kde vysoká spokojenost se životem je srovnatelná s USA, i když HDP na hlavu je $11,000, což je jen pětina ve srovnání s USA. To naznačuje, že mnoho činností, které zvyšují HDP nepřispívá ke kvalitě života, je to jen jakýsi růst pro růst.

Pro vyšší kvalitu života je otázka distribuce příjmů důležitější než otázka hospodářského růstu. Studie ukázaly, že existuje úzké spojení mezi životní spokojeností a rovností. V nerovných společnostech je každý – včetně těch bohatých – méně šťastný než v zemích, kde je rozdíl mezi nejchudšími a nejbohatšími lidmi menší. K tomu lze přispět např. progresivním zdaněním, při němž lidé, kteří vydělávají více platí větší daně.