Bankovní model

Pedagogický přístup ke vzdělávání, v němž znalosti jsou dary (depozity), které předávají ti, kteří se považují za znalé, těm, o nichž se domnívají, že nic nevědí. Vzdělávání je tak procesem ukládání informací a žáci jsou pasivním úložištěm (objektem výchovy, ne svobodným subjektem procesu humanizace). Bankovní model vzdělávání je termín, který přinesl Freire, aby popsal specifický způsob vzdělávání, které má hodně podobného z finančními institucemi. Vyučující je v této paralele investorem, který ukládá do žáků a žákyň informace, protože je jednoho dne zúročí. Zda-li uložení proběhlo v pořádku vyučující kontroluje testy a boduje známkami, na konci roku tak mohou rodiče a vzdělávací instituce zhodnotit index jednotlivých investic. Je to vztah velmi jednostranný a není v něm příliš místa pro zkušenosti studujících nebo dialog. Jaké informace ke studujícímu proudí rozhoduje pouze jedna strana, žák nebo žákyně je tu od toho, aby svou hlavu poskytl jako prostor pro depozit, bez ohledu na vlastní názory. Studující v tomto modelu vzdělávání ztrácí zájem o vzdělávání, dialog, schopnost kritického myšlení a stávají se více objektem, než subjektem.