Data: Zdraví

 

V kritické pedagogice pohlížíme na témata každodenního života žáků a žákyň jako na problémy, které je potřeba „nastolit“ (položit je na stůl, nasvítit, pracovat s nimi). Co může pomoci takový problém nastolit, je kód. Kódování je způsob, jak problém otevřít a podnítit dialog ve skupině. Následující vybraná fakta o tématu zdraví mohou jednotlivě i jako soubor sloužit jako takový „kód“ pro diskuzi. Anebo budou oporou pro vyučující.

Na jednoho školního psychologa u nás vychází 4200 středoškoláků.

Asociace britských psychiatrů uvádí, že téměř 30 procent studentů trpí stresem a úzkostí a že počet sebevražd v řadách studentů vzrostl od roku 1985 do roku 2005 o 170 procent. Tato čísla potvrzuje také britský statistický úřad, který v roce 2012 zveřejnil data, podle nichž stoupl počet sebevražd studentů v předchozích pěti letech o 50 procent.

Pro 53,2 % učitelů je jejich práce zdrojem dlouhodobého stresu. Pouze 16 % učitelů uvádí, že na sobě nepociťují projevy syndromu vyhoření. 15 % učitelů v našich podmínkách se potýká s projevy středně těžké, nebo těžké deprese.

Téměř polovina dívek ve věku 10–20 let zapojených do výzkumu na britských školách uvedla, že když vidí v reklamě štíhlou modelku, pomyslí na dietu nebo na vylepšení svého vzhledu.

Zkušenost s šikanou uvedlo 25 % českých žáků a žákyň. Z odpovědí respondentů a respondentek vyplývá, že na téměř polovině škol (47%), kde účastníci působí nebo které znají, dochází k šikaně jednou až dvakrát měsíčně, a na téměř 14% škol se tak děje pravidelně.

Mezi nejčastější důvody kyberšikany patří také vzhled – urážky a posměšky na základě vzhledu či toho, jak se oběť šikany obléká.

Během posledních pěti let se cítila diskriminována a/nebo obtěžována více než třetina LGBT+ lidí, což je zhruba třikrát vyšší podíl než v případě běžné populace. nejčastěji šlo o pociťovanou diskriminaci v prostředí školy či univerzity (13 % všech dotázaných, přičemž pachateli bývají nejen spolužáci, ale často i učitelé) a v práci a zaměstnání (11 %). Téměř čtvrtina dotázaných pracujících LGBT+ lidí za posledních pět let zakusila obecně negativní postoje k LGBT+ skupině, pětina studujících má zase zkušenost s negativními komentáři či projevy z důvodu své sexuální orientace nebo genderové identity. Pociťovaná diskriminace měla nejčastěji formu verbálního a psychického obtěžování, ponižování, urážek nebo vyhrožování (s těmi má za posledních pět let osobní zkušenost téměř desetina dotázaných).

Během pandemie došlo k nárůstu urgentních příjmů dětí či dospívajících s akutními duševními problémy. Z šetření vyplývá, že děti zažívaly mnoho negativních emocí (obavy o rodinu a budoucnost; stres z měnících se školních nároků a podmínek pro výuku; pocity izolace a odloučení odkamarádů a blízkých; negativní zprávy z médií).

Z výzkumu PAQ Research vyplývá, že momentálně žije 43 % ze samostatně žijících seniorů v příjmové chudobě. U samoživitelů je to zhruba polovina. V posledních měsících také vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, ze 13 % na 17 %. Šetří se mimo jiné na potravinách.

Na sto tisíc českých dětí mezi jedenácti a patnácti lety trpí nadváhou, třicet tisíc z nich je dokonce obézních. Týká se to zejména chlapců, dětí mimo Prahu a těch, které pochází z chudších rodin. Velkou roli přitom hrají majetkové poměry rodiny, do které se dítě narodí. Školák z hůře situované rodiny čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ten z bohatších poměrů, a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.

V roce 2020 se na Linku důvěry obrátilo s problémem poruchy příjmu potravy téměř 300 dětí.

Počet strávníků a strávnic, kteří se v dnešních školních jídelnách nenají, roste. Jde nejen o lidi s alergiemi a zdravotními dietami, ale například i o vegetariány a vegetariánky. Ti všichni jsou ze systému školního stravování v podstatě nedobrovolně vyloučeni.

Pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě.

Pět procent dospívajících má podváhu.

66 % šestnáctiletých někdy v životě kouřilo cigaretu, 16,4 % jich kouří denně, 95,8 % šestnáctiletých ochutnalo alkohol, 41,9 % z nich vypilo během jednoho měsíce pět a víc sklenic alkoholu při jedné příležitosti 37,4 % studentů vyzkoušelo nějakou nelegální drogu, průměrný věk první zkušenosti je 14,5 roku 27,6 % šestnáctiletých hraje denně nebo téměř denně počítačové hry.

Nevadilo by mi s lidmi s duševní nemocí žít (18%), pracovat (25%), bydlet v sousedství (31%), kamarádit (34%).

Jen pětina škol je bez bariér.