Data: Gender / Stereotypizace

DATA

  • Společenská očekávání, aby muži byli živiteli rodiny, dopouštěli se nebezpečného chování, byli sexuálně dominantní a nediskutovali své emoce či nežádali o pomoc (chování, které je spojováno s tzv. „toxickou maskulinitou“), přispívají k vyšší míře sebevražd, vražd, závislostí a dopravních nehod, nebo také chronických nepřenosných nemocí u mužů (nemoci jako rakovina, alzheimer, mrtvice…). (Pan American Health Organisation, 2019)Ze všech zemí světa stálo v červnu roku 2019 v čele státu 11 žen, v čele vlád 12. (UN Women, 2019)
  • Analýza street fashion blogů potvrdila, že tři čtvrtiny obrázků žen ukazuje ženy s podprůměrnou až velmi podprůměrnou tělesnou váhou, a potvrzují tak ideál štíhlosti. (KRAUS, MARTINS, On the Street: A Content Analysis of Body Imagery in Streetstyle Fashion Blogs, 2017)
  • Téměř polovina dívek ve věku 10–20 let zapojených do výzkumu na britských školách uvedla, že když vidí v reklamě štíhlou modelku, pomyslí na dietu nebo na vylepšení svého vzhledu. (Think Tank Credos, Pretty as a picture, CREDOS, 2011)
  • Podle průzkumu eurobarometru si přes 77 % Čechů a Češek myslí, že hlavním posláním ženy je péče o rodinu a domácnost. (Eurobarometr, 2017)
  • I přes to, že je ze strany firem velká poptávka po inženýrkách, výzkumnicích či techničkách, zastoupení žen ve studiu těchto oborů je velmi malé. (Women in Engineering, Vysoké učení technické, 2015)
  • Analýzy médií ukazují, že ženy, které dosáhly úspěchu v pracovním životě, jsou prezentovány jako kariéristky. (KOMÁRKOVÁ, Genderové stereotypy v reklamních textech, 2006)
  • Více než polovina dívek ve věku 11–15 let zapojených do evropského výzkumu společnosti Microsoft uvedla, že kdyby měly vyučující, kteří je podpoří, rády by pokračovaly ve studiu oborů zaměřených na matematiku, fyziku a inženýrství. (Why do girls lose interest in STEM?, Microsoft, 2018)
  • Silnější pozornost se zaměřuje i na životní podmínky seniorů a seniorek, především pak na výši důchodů, které zvláště u osaměle žijících nestačí na úhradu všech nákladů potřebných na život. Výzkumy chudoby v kontextu stáří ukazují, že chudé seniorky a senioři vynakládají vysokou část příjmů na bydlení a bohužel jim nezbývá dostatek příjmů na léky či potraviny ani další „zbytné“ náklady. Důchody žen jsou navíc nižší než důchody mužů. průměrná výše důchodu byla k 3/2020 v Čr 14 397 Kč, muži průměrně pobírali 15 781 Kč a ženy 13 141 Kč. tato nerovnost je způsobena přetrvávajícími rozdíly na trhu práce ve výši mezd, poměrně vysokou segregací na českém trhu práce a rovněž souvisí s přerušením pracovní kariéry v období mateřské a rodičovské dovolené. (Linda Sokačová, Monitorovací zpráva Social Watch, 2020)
  • Od února r. 2018 mají otcové v Čr možnost čerpat novou finanční státní podporu: otcovskou. Čerstvý otec dítěte má nárok na týden placeného volna po porodu své partnerky. K 31. 3. 2020 dávku pobíralo 11 563 otců, v roce 2019 pak 11 179. Dominantně však kariéru přerušují v rámci mateřské dovolené především ženy, peněžitou pomoc v mateřství pobíralo z celkového objemu dle statistik ČSSz pouze 1 % mužů. (Linda Sokačová, Monitorovací zpráva Social Watch, 2020)
  • Silně feminizovanými obory jsou v České republice zejména školství (obzvlášť na nižších úrovních), zdravotnictví (obzvlášť nelékařské zdravotnické profese), sociální služby nebo veřejná a státní správa, také služby a obchod. Kromě segregace horizontální se zde projevuje i silná segregace vertikální, kdy na vyšších úrovních nacházíme méně a méně žen, než jak by odpovídalo jejich celkovému zastoupení
    v oboru. Vertikální segregace je dobře pozorovatelná například ve školství nebo ve státní správě, ostatně nedostatek žen na mocenských a rozhodovacích pozicích, resp. na vyšších kariérních postech je ostatně přetrvávajícím jevem i ve všech ostatních oblastech veřejného a pracovního života v České republice. Jedná se o profese, které jsou jako celek poměrně výrazně podhodnoceny. průměrný plat nebo mzda v těchto oborech je buď celkově nízký ve vztahu k průměrnému výdělku v České republice (sociální služby), nebo neodpovídá vzdělanostní struktuře profese opět ve srovnání s průměrnou strukturou pracovního trhu (veřejná a státní správa, školství), případně je vyšší výdělek dosahován za cenu vysokých objemů přesčasové práce a náročných pracovních podmínek, včetně směnnosti a rizikových pracovišť (zdravotnictví). (Šárka Homfray, Monitorovací zpráva Social Watch 2020)
  • Neplacená práce a péče v domácnosti může jednak představovat faktickou překážku výkonu placené práce a jednak funguje jako příčina nerovností v podobě stereotypu, protože ženy jsou paušálně považovány za ty, které jsou zatíženy prací a péčí v domácnosti, a funguje zde předpoklad, že jim to ztěžuje výkon placené práce. Skutečně nejde o zanedbatelný problém, protože v průměru stráví ženy v České republice neplacenou prací a péčí 22 hodin týdně, zatímco muži průměrně 7,7 hodin týdně. to už pro ženy v průměru představuje výkon odpovídající polovičnímu úvazku (!). (Šárka Homfray, Monitorovací zpráva Social Watch 2020) (Eurostat 2015)
  • Když spočtete prezidenta, vládu, místo/předsednictví poslanecké sněmovny a Senátu parlamentu České republiky, členky a členy Ústavního soudu, místo/předsednictví nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, nejvyššího státního zástupce a jeho náměstky a vedení ČnB, vyjde vám, že na nejdůležitějších pozicích v České republice je z těchto osob 49 mužů, tedy 86 %, a 8 žen, tedy 14 %. předsedkyň představenstev a dozorčích rad veřejných firem – firem s vlastnickým podílem státu, krajů a obcí – je 11 %, 2 % v členstvu dozorčích rad nebo představenstev největších českých
    firem kotovaných na burze je 13,4 % žen a 86,6 % mužů. V českých zákonodárných sborech je 77,5 % mužů (poslanecká sněmovna), resp. 85 % mužů (Senát). Ženy nejsou v české populaci menšinou početní. Ženy jsou menšinou mocenskou. (Pavla Špondrová, Monitorovací zpráva Social Watch 2020)
  • Dotační programy vlády směřované na rovnost žen a mužů jsou totiž finančně podporované až směšně malými částkami. podporu získají jen jednotky organizací, za rok 2019 jde o 4 000 000 Kč. pro srovnání, v rámci dotačního titulu protidrogová politika Úřadu vlády Čr bylo v roce 2019 rozděleno cca 216 milionů Kč. (Pavla Špondrová, Monitorovací zpráva Social Watch 2020)

STEREOTYPY

  • Ženy jsou biologicky předurčeny pečovat.
  • Domácí práce je přirozená potřeba/role ženy, ne práce!
  • Každá žena chce mít doma útulno.
  • Rodinu by měl tvořit otec-muž a matka-žena.
  • Muži a ženy mají stejná práva.
  • Muži a ženy mají stejné platové podmínky.
  • Ženy připravují muže o práci.
  • Ženy uvažují víc intuitivně a emotivně, chybí jim racionální uvažování.
  • Otec na mateřské je nesmysl. Dítě potřebuje především matku.
  • Feministky jsou nespokojené osamělé ženy, které ve skutečnosti touží být obletovány věrnými muži. na katedrách genderových studií, bohatě dotovaných z veřejných peněz, se utváří početná sekta feministek, která vytváří neexistující problémy ve snaze „vysávat“ veřejné peníze.
  • To je mužská/ženská práce!
  • Nikdo ženám neupírá jejich práva.
  • Do projektu bych ji nebral, čeká dítě.
  • Ženy se nezajímají o politiku.
  • Dívky nejsou dobré na matematiku a programování.
  • Kluci nepláčou.
  • Ženy jsou přirozeně empatičtější a něžnější, a tudíž lepší pečovatelky.
  • Muži to s malými dětmi moc neumí.