Kryštof — „Komu by prošlo zavolat policii na studenty třicet let po sedmnáctym listopadu“

“Viděl jsme jiný aktivisty a přišlo mi to cool, nikdy mi ale nedošlo, že bych to mohl dělat já sám. Nikdy mi nedošlo, že bych mohl ovlivňovat věci ve svém okolí. Přišel za mnou kamarád s návrhem, abychom v pátek nešli do školy na výzvu Grety Thumberg. Řekl jsem, že je to trapný a že jestli nepůjde dalších sto lidí, tak nikam nejdu. Dalších deset dní jsem moc nespal a organizovali jsme stávku. Po pár dnech jsme už s pár lidma chodili dělat přednášky o změně klimatu. Nejdřív u nás na škole, pak i na dalších. Postupně nás bylo deset až patnáct, scházeli jsme se o velkých přestávkách na škole. Tehdy jsem měl pocit, že to děláme sami. Nevěděl jsem, že je nějaká celostátní struktura. Byla to naše reakce na tu výzvu. Nakonec tam bylo víc než sto lidí asi okolo sto padesáti. Povedlo se to, i když tu byl nějaký tlak proti tomu. Šli jsme krátkým průvodem na náměstí a tam byly projevy, měli jsme pozvané i vědce.”