Plakát Gender

 

PLAKÁT GENDER

V projektu Futuropolis: škola emancipace hledáme pedagogické cesty pro otevírání společenských témat a posilování občanských kompetencí nás všech. Pro to, abychom mohli*y mluvit o tématech, které se nás týkají, potřebujeme mnohdy impuls/výkop pro společnou diskuzi. Tento plakát znázorňuje různé normativity ve vztahu k genderu a problematiku vyčleňování, ke kterému ve společnosti, jež nestojí na přijímání odlišností, může docházet. Věříme, že může být dobrým impulsem-vstupem pro společný dialog o budoucnosti.

Naše společnost funguje na chápání genderu jako binární koncepce, která je postavená na principu oddělenosti. Jednotlivce v tomto pojetí chápeme jako nositele mužského nebo ženského pohlaví i genderu. Aby se do těchto kategorií vešli, musí jednotlivci vykazovat celou škálu znaků, které jsou okolím hodnoceny. V potaz se obvykle bere, jak vypadají jejich těla, co nosí na sobě, jakou mají sexuální orientaci, jak se vyjadřují atd. 

Hledáme-li cesty utváření společnosti, kde mladí lidé vyrůstají v autentické osobnosti, pak se  k genderu můžeme vztahovat jako k pestré škále identit, které nabízí prostor pro všechny. 

  • Co vidíte? 
  • Co to ve vás vyvolává?
  • Co je podle vás hlavním tématem plakátu?
  • Jaký vidíte vztah mezi obrazem a naší realitou? 
  • Jak je to spojené s vámi? Kde se tam vidíte vy?

Doplňující otázky:

  • Jak je tento svět, který plakát ukazuje, uspořádaný? 
  • Jaké v něm panují vztahy?
  • Kdo určuje či ovlivňuje podobu vztahů? 
  • V čem je toto znázornění genderových vztahů podobné nebo odlišné od vaší představy?
  • Jak trychtýř funguje? S jakými mechanismy trychtýře se v životě setkáváte? 
  • Dokážete si představit jaká by byla vaše pozice ve vztahu k těm vyobrazeným na plakátu?

POUŽITÍ PLAKÁTŮ V KRITICKÉ PEDAGOGICE

Práce s plakáty navazuje na kriticko pedagogickou tradici práce s kódy Paula Freireho. Ten při odstraňování negramotnosti ve favelách přinášel lidem obrazy z jejich životů a vedl nad nimi s lidmi dialog. Docílil tak nejen pochopení  lingvistického obsahu slov, ale i dalších souvislostí (společenských, ekonomických, politických). Vedl tak lidi k politickému vědomí.

V našem pojetí fungují plakáty jako kódy, které umožňují přinést mezi studenty a studentky téma, ke kterému se mohou vztáhnout, avšak které utváří bezpečnou vzdálenost mezi tématem a nimi. Kód je externím znázorněním problému, a tím umožňuje lidem jej vidět novýma očima, a nikoliv ze samozřejmosti každodenní zkušenosti.

Plakáty jsou v metodě Futuropolis nástrojem pro rozpoutání diskuze a umožňují vidět souvislosti a vztahy ve světě. Plakáty zjednodušeně popisují společenské problémy a často i nabízejí inspiraci k různým scénářům řešení. Plakát funguje také jako “kotva” diskuze, dá se k němu v průběhu práce vracet, čímž nám pomáhá neutíkat do jiných témat, ale zůstat tématicky v prostoru vyznačeného graficky v plakátu.

V  metodě Futuropolis se dají plakáty použít v rámci spirály a to zejména v několika krocích:

  1. V probouzení z ticha pomáhá plakát mapovat, co už o problému víme a otevírá otázky o tématu.
  2. V kritickém bádání nám může plakát pomoci si uvědomit, jaké otázky jsme si k problému ještě nepoložili. Plakát nám také pomáhá pozorovat souvislosti, které v problému jsou a napomáhá tak vidět problém na systémové rovině.
  3. Plakát nám může pomoci v imaginaci při promyšlení různých možných budoucností. (Týká se to např. plakátu o klimatické změně.)
  4. Plakát může pomoci i při reflexI po provedení akce.  Lze spojit s otázkami nad plakátem: Kudy vedla naše cesta? Podařilo se nám dosáhnout našich cílů?

Plakát je grafická pomůcka, která nám umožňuje klást kritické otázky a metodicky pracovat se širokou paletOu nástrojů v několika krocích metody Futuropolis.

Nezávisle na tématu, lze nad každým plakátem vést diskuzi kolem těchto otázek:

  • Co vidíte? 
  • Co to ve vás vyvolává?
  • O čem to pro vás je? 
  • Jaký vidíte vztah mezi obrazem a naší realitou? 
  • Jak je to spojené s vámi? Kde se tam vidíte vy?