Pravidla pro holky: Beletrie jako způsob, jak vnést téma do školy

Autorka nastiňuje, jak lze skrze textový záznam, příběh v knize, dostat téma genderu do školy. Knihou, kterou se bude zabývat, je titul s názvem Pravidla pro holky.

Záznam experimentu kriticky vyučujících pedagogů a pedagožek 

 

Třída: 8. a 9. třída, smíšená skupina 12 lidí: 1 žák, 8 žákyní, 3 vyučující

Předmět: čtenářský kroužek

Časová dotace: 2 celé hodiny

Přílohy: Candace Bushnell, Katie Cotugno: Pravidla pro holky. Vydalo COOBOO 2021

Seznam literatury

Kompetence kriticky vyučujících pedagogů a pedagožek: Opět jsem se snažila o provázání tématu, které je mladým blízké, s jejich životem a jejich osobní zkušeností. Zajímalo mě, jak se k problematice genderu staví. Také jsem se zaměřila na rozvoj svých dovedností v oblasti reflexe – kladení vhodných otázek, směřování od obsahu knihy k přesahu do jejich vlastního života. 

Fáze spirály Futuropolis: probouzení z ticha


Záměr

Dlouho jsem přemýšlela, jakým vhodným způsobem dostat do školy (zejména do svých hodin českého jazyka) nenásilnou cestou celospolečenská témata. Za poslední rok a půl jsem vyzkoušela různé cesty a zapojování četby (textů kratšího rozsahu, úryvky z knih) mi přijde jako jeden z možných a celkem jednoduchých způsobů, jak toho dosáhnout.

V tomto krátkém experimentu se pokouším nastínit, jak lze skrze textový záznam, příběh v knize, dostat téma genderu do školy. Knihou, kterou se budu zabývat, je titul s názvem Pravidla pro holky. Kniha mi byla doporučena dívkami osmého ročníku (kde jsem třídní), s kterými se pravidelně setkáváme, abychom společně sdílely, co čteme. Přečetla jsem ji a byla jsem nadšená, jak je téma zpracované… možná víc tím, že je vůbec zpracované.

Ve škole děláme s kolegyněmi i večerní čtení, kde se nás schází víc (kdokoli z druhého stupně). Čteme si úryvky z knih. Domluvili*y jsme se, že na další setkání budeme číst všichni Pravidla pro holky a pak si o knize popovídáme na dalším setkání.

Kniha řeší problematiku genderu v prostředí americké střední školy. Proč platí jiná pravidla pro holky, jiná pro kluky? Kdo tato pravidla stanovuje? Škola? Jakou v tom hraje roli škola, například v tom, že nám říká, co můžeme a co nemáme nosit na sobě? Kniha se také zabývá tématikou sexuálního násilí. 

 

Kontext a postup

Tento experiment proběhl v únoru a březnu roku 2022. Během února jsme celá skupina četla knihu Pravidla pro holky, v březnu proběhlo setkání, kde jsme se danou knihou zabývali*y a bavili*y se o ní. Setkání trvalo dvě hodiny večer ve škole.

Struktura setkání byla volnější. V kruhu jsme se bavili*y o otázkách směřujících jak k obsahu knihy, tak k jejímu tématu:

Jaká byla hlavní ženská postava? Jak na tebe působila? Jaký na ni máš názor?

Jak se stalo, že se postava dostala do situace, že byla sama v bytě se svým vyučujícím? Co tomu předcházelo?

Čí to byla „chyba“?

Jak byste řešili*y podobnou situaci vy? 

Co by pro vás bylo stopkou?

Šlo by udělat něco pro to, aby se celé situaci předešlo?

Jaké to mají holky v dnešní společnosti? Jak jsou vnímáni kluci?

Kdo určuje to, co můžete a co nesmíte nosit? Proč?

Cítíte se limitováni*y v tom, co můžete/máte nosit do školy?

Jsou holky vůči klukům nějak znevýhodněné? A naopak? Proč to tak je?

 

Pedagogická reflexe

Jaké principy kritické pedagogiky se podle mě v experimentu projevily a jak?

Kvůli omezenému času jsme se nedostali*y více do hloubky. Neměli*y jsme čas řešit, proč je to ve společnosti nastavené tak, jak je to nastavené, kdo je za tento stav zodpovědný. Proč se to celé děje. Časově si myslím, že více než probouzení z ticha nebylo možné. Měla jsem připravenou strukturu otázek. Mým cílem bylo vnést do školy diskuzi na téma rovnosti žen a mužů. Dostat se k důvodům, proč to tak je. Nicméně jsme ve skupině byly tři učitelky 🙂 a v závěrečné fázi kolegyně položila dotaz, aby každý*á řekla, jaký genderový stereotyp je nejvíc štve a proč. A pak už nebyl čas na nic moc víc….

Přijde mi ale důležité, že obě kolegyně viděly tento způsob práce. Bylo pro ně v mnoha situacích těžké pouze poslouchat a přijmout pohledy a názory mladých, bylo těžké nevstupovat a nenabízet naše vidění celé situace. Z tohoto pohledu vnímám experiment jako zásadní.

Fáze probouzení z ticha, která musela proběhnout už v rámci čtení knihy, byla podpořena tím, že jsme měli*y možnost se podělit o své názory a ujasnit si je. Debata nad obsahem knihy byla otvírákem. Dostali*y jsme se také k tomu, co je tématem knihy – neplatí stejná pravidla pro holky i pro kluky. Tím, že toto téma se týká každého, se diskuze dostala i na osobní úroveň, osobní zkušenosti všech zúčastněných.

Myslím, že tímto způsobem se téma dostalo do školy. Žáci i žákyně ho mohou šířit mezi sebou dál. Nenásilně:) A třeba se jím pak budou chtít zabývat víc…

Několik dní po čtenářském setkání za mnou přišel žák, který se ho zúčastnil, a ptal se, co si myslím o tom, že holky u nás ve škole mají vaření a kluci dílny. Proč je žactvo takto rozděleno? Kdo to určuje? Uvažoval o tom, že sepíše petici, která by směřovala k návrhu zrušení tohoto vžitého rozdělení. Jeho cílem bylo, aby si každá osoba mohla vybrat to, co ji baví.