Zdravotní sestra Daniel a naslouchání hlasům pečujících

Magdaléna Šipka

—

25. 4. 2021

V rámci projektu se snažíme naslouchat „jiným hlasům“, přeslechnutým příběhům, sbírat zkušenosti druhých s útlakem i jeho překonáváním. Prvním naším společným tématem byl gender. Tuto problematiku jsme rozdělily*i do tří kategorií — Kultura znásilnění, Stereotypizace na základě genderu a LGBT+. Ke stereotypizaci na základě genderu dochází na mnoha úrovních velmi často. Na mužské a ženské rozdělujeme (často i nevědomky) barvy, hračky, lidské vlastnosti nebo právě povolání. Lidské bytosti jsou tak od raného věku cvičené v tom, že se k nim něco hodí více a něco jiného méně právě na základě pohlaví. Malým chlapcům dáváme automaticky spíše auta nebo modré oblečení, od dívek očekáváme větší poslušnost a soucit. S touto tendencí ve společnosti se skoro každý dostal někdy do střetu. V rámci seminářů jsme sdílely*i tyto naše zkušenosti i s vyučujícími. Většina z nás se na některé příběhy rozpomněla — o odlišném očekávání na vzhled, předpokladu, že je někdo automaticky technicky méně schopný nebo o problémech se spolu dorozumět v romantických vztazích. O odlišném očekávání vůči druhým na základě genderu jsme také natočily*i audia.

Můžete si poslechnout příběh zdravotní sestry Daniela. Vysvětluje, proč má raději označení zdravotní sestra než zdravotní bratr. Vzpomíná na chvíli, kdy doktorka předpokládá, že “tomu tady jednou bude šéfovat”. Neviděla ho předtím pracovat, proto Daniel předpokládá, že ji k této poznámce vedlo pouze to, že je muž. V rámci našeho projektu nás jeho příběh vedl k diskuzi nad postavením mužů v převážně ženských kolektivech a žen v těch převážně mužských. Jde o výhodu, nebo určité omezení? Danniel reflektuje také to, že v rámci pandemie se dostaly do středu pozornosti právě pečující profese, mezi které sestry nepochybně patří. Dannielův gender mu přinesl v určitých okamžicích v ženském kolektivu výhody. Celkově ale ač sám muž, vykonává pečující profesi, které jsou často ve společnosti spojované především se ženami a také hůře finančně ohodnocené.

Kromě zdravotnictví patří mezi feminizované oblasti také školství, knihovnictví, sociální práce nebo obecně služby, obchod a administrativa. Muži dominují v technických oblastech, jako je například IT, celkově se také ve vyšší míře objevují v řídících pozicích. V rámci školství například na vysokých školách, zatímco v mateřských je převaha žen. Podle výzkumů v České republice tvoří až 80 % pečujících ženy. Tuto situaci ještě prohloubila pandemie, ve které množství nutné péče vzrostlo. Zdravotním sestrám byly zvýšeny platy a celkově stoupla prestiž pečujících profesí. Stačí to ale? Co by se ještě mělo zlepšit, aby byla péče doceněná?

odkaz na audio Daniel