Data: Nerovnosti

V kritické pedagogice pohlížíme na témata každodenního života žáků a žákyň jako na problémy, které je potřeba „nastolit“ (položit je na stůl, nasvítit, pracovat s nimi). Co může pomoci takový problém nastolit, je kód. Kódování je způsob, jak problém otevřít a podnítit dialog ve skupině. Následující vybraná fakta o nerovnostech mohou jednotlivě i jako soubor sloužit jako takový „kód“ pro diskuzi. Anebo budou oporou pro vyučující.

Nerovnosti v České republice

Podle dat Světové banky z roku 2021 je Česko 34. nejbohatším státem na světě, pokud srovnáváme HDP na hlavu upravené na paritu kupní síly dané země. (Zdroj: Světová banka)

V ČR v roce 2019 vlastnilo nejbohatších 10 % obyvatel 64 % majetku. V roce 2021 vlastnilo 10 % nejbohatších už 67,6 % majetku. (PAQ; Credit Suisse Research Institute: Global Wealth Databook 2022)

Vysoká koncentrace majetku je především mezi top 0,001 % nejbohatších obyvatel. Odhad majetku těchto 85 nejbohatších Čechů proběhl z veřejných zdrojů (Forbes). Na základě těchto hrubých odhadů lze usuzovat, že 85 lidí vlastní asi 16 % celkového majetku v ČR. Credit Suisse Research Institute odhaduje, že na majetku 1 % obyvatel, kteří vlastní 36 % majetku celkového majetku v ČR, se oněch 0,001 % nejbohatších podílí z 40–50 %. (Jakub Komárek (2021): Majetková nerovnost v ČR je výrazně vyšší než příjmová, daně z majetku však patří k nejnižším. PAQ)

„V České republice si 25 procent domácností nemůže dovolit nenadálý výdaj kolem 10 tisíc. Zranitelných domácností je asi čtvrtina, v chudších krajích až polovina. … Výzkumy ukazují, že střední třída v regionech postižených chudobou hodnotí kvalitu svého života hůř než nejchudší obyvatelé v nějakých bohatších regionech. A lidé, na které to okolí působí, pak častěji volí populistické strany.“ (IROZHLAS: Střední třída v chudých regionech se vnímá hůř než chudí v bohatším prostředí, varuje Daniel Prokop. 27. 9. 2020)

Česko je rovnostářské v příjmech, u majetku panuje větší nerovnost než v USA, Británii nebo Německu. Česko má zároveň jedny z nejnižších daní z nemovitosti mezi zeměmi OECD, a to jak v poměru k HDP, tak k ostatním daním. (Jakub Komárek (2021): Majetková nerovnost v ČR je výrazně vyšší než příjmová, daně z majetku však patří k nejnižším. PAQ)

Z posledního průzkumu, který pravidelně provádí Český statistický úřad jako národní verzi evropského statistického šetření, vyplývá, že přibližně desetina české populace nedosahuje na životní minimum (4 620 Kč v roce 2022). Data sbíral ČSÚ ještě za období před koronavirovou krizí. Podle ekonomické socioložky Kamily Fialové z Akademie věd žijí v Česku na hranici chudoby hlavně důchodci a důchodkyně.

„Průměrný důchod v České republice byl v roce 2019 dokonce nižší, než byla hranice příjmové chudoby. Situace důchodců v České republice není v tomto směru příliš dobrá. Úplně nejhůř jsou na tom samostatně žijící ženy důchodkyně, protože průměrný důchod žen je ještě výrazně nižší, než je průměrný důchod mužů,“ vysvětlila Českému rozhlasu. (Radio Prague International, 19. 10. 2021)

V ČR je dle dat z roku 2020 12 % žen v populaci pod hranicí příjmové chudoby oproti 7 % mužů. (Evropský institut pro rovnost žen a mužů dle dat Eurostatu)

V současnosti pobírají ženy platy měsíčně v průměru téměř o čtvrtinu (22,5 %) méně peněz než muži. Míra nezaměstnanosti je rovněž vyšší u žen (o 17,2 %) než u mužů, kteří nacházejí práci mnohem rychleji. Obzvlášť v kategorii nad 50 let a u matek s dětmi do 6 let je situace kritická. A protože je výše penzí navázána na pracovní historii mužů i žen, ženy pak obecně pobírají nižší penze a jsou více ohroženy rizikem chudoby v seniorském věku. (Ondřej Charvát: Rovnost žen a mužů v nedohlednu: Feminizace chudoby přetrvává. 2017. ČR 2030)

Chudoba ohrožuje v České republice více než pětinu (22 %) mladých lidí (ve věkové kategorii 18–30 let), z toho výrazně více žen (27 %) než mužů (18 %). Mezi mladými lidmi, kteří své vzdělání ukončili bez maturity, je ohroženo chudobou alarmujících 40 %, dále je chudobou ohrožena až třetina mladých rodičů. Jasná je souvislost se vzděláním rodičů – 38 % mladých, jejichž rodiče nemají maturitu, je ohroženo chudobou[1]. Nejvyšší dosažené vzdělání se zřetelně promítá i do míry (ne)zaměstnanosti[2]. Úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání závisí v ČR velkou měrou na tom, v jaké rodině se dítě narodí. Podle analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE)[3] má 57,6 % obyvatelstva shodné vzdělání s rodiči. Největší shoda ve vzdělání rodičů a dětí je tam, kde rodiče mají základní či středoškolské vzdělání bez maturity, popř. oba rodiče mají maturitu, a to téměř 36 %. (Agentura pro sociální začleňování: Vzdělání v sociálně vyloučených lokalitách aneb jak překonat znevýhodnění chudobou ve škole?)

Hranice příjmové chudoby

Hranice ohrožení příjmovou chudobou je definována jako 60 % mediánu národního příjmu. Příjmová chudoba nastává, pokud mají domácnosti čistý měsíční příjem nižší než tyto částky.

jednotlivec 14 055 Kč

2 dospělí 21 082 Kč

1 dospělý, 1 dítě do 13 let 18 271 Kč

2 dospělí, 1 dítě do 13 let 25 298 Kč

1 dospělý, 2 děti nad 13 let 28 109 Kč

2 dospělí, 2 děti do 13 let 29 515 Kč

Zdroj: ČSÚ pro rok 2021

Kolik lidí je v Česku pod touto hranicí příjmové chudoby upravenou o aktuální vysokou inflaci, sleduje Život k nezaplacení – projekt PAQ Research Institutu a Českého rozhlasu.

Zdroj: Jiří Večerník, Martina Myslíková: Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele. Sociologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Praha 2015

Globální nerovnosti

Nejbohatších deset lidí (bílých mužů) za období covidu zdvojnásobilo svůj majetek. Z nich osm nejbohatších dnes disponuje stejným majetkem jako celá chudší polovina lidstva (viz obrázek 1). Dnes 10 % nejbohatších lidí na planetě vlastní 76 % světového bohatství, přičemž 50 % chudších obyvatel světa vlastní 2 %. V Evropě 10 % nejbohatších vlastní „pouhých“ 60 % bohatství. (World Inequality Report)
10 % nejbohatších lidí má na svědomí 52 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných mezi lety 1990 a 2015. Konkrétním příkladem vysoké spotřeby je využívání letecké dopravy, kde na nejbohatší 1 % připadá 50 % emisí, přičemž pro srovnání 80 % obyvatel planety letadlem nikdy neletělo. (Oxfam media briefing (21. 9. 2020):CONFRONTING CARBON INEQUALITY. Putting climate justice at the heart of the COVID-19 recovery.)