Rozhodovací procesy

ROZHODOVACÍ PROCESY + konfliktí metodiky

(Popisované procesy rozhodování pracují již s existujícími variantami řešení. V celém procesu by tomu předcházel  práce s informacemi – shromažďování, třídění dle relevance – a vytváření a testování variant řešení) 

Rozhodnutí silným jedincem (autorita nebo odborník) 

Dopady do skupinové dynamiky: Dojde k vytvoření dvou skupin. Jedna souhlasí a ta druhá nesouhlasí a necítí se dál motivovaná

Vhodné pro situace: když je krize, je potřeba jakékoliv rozhodnutí než žádné; když jde o expertní rozhodnutí 

Los 

Dopady do skupinové dynamiky: nejmenší dopady, 2 podskupiny, mohou výsledek dávat za vinu náhodě 

Vhodné pro situace: když spěchám, když obě řešení jsou relativně podobná; vztahově čistší než hlasování, nikdo  nenese odpovědnost  

Rozhodnutí většinou (hlasování) 

Dopady do skupinové dynamiky: 2 podskupiny – ti co vyhráli, ti co prohráli 

Vhodné pro situace: když spěchám; čím větší počet lidí rozhoduje, tím je hlasování oprávněnější; když obě řešení  jsou relativně podobná; nejhorší dopad pokud je hlasování 49:51; podskupina, která byla proti, ho bude nejen  ignorovat, ale i aktivně sabotovat 

Kompromis (třetí varianta, v níž se každá strana něčeho vzdá, nebo varianta osekaná o to, s čím ta druhá strana  zásadně nesouhlasí) 

Dopady do skupinové dynamiky: nikdo není motivovaný, naštvaný/nespokojený může být každý) Vhodné pro situace: když jsou ve hře pouze stejné motivy, které stojí proti sobě (např. oba máme žízeň a  k dispozici je pouze jedna lahev vody) 

Konsensus (řešení uspokojí motivace všech zúčastněných) 

Dopady do skupinové dynamiky: všichni řešení přijmou, sbližuje a posiluje skupinu 

Vhodné pro situace: když považujeme za nutné, aby skupina postupovala jednotně; když jsou ve hře různé motivy  a stejné motivy, které nestojí proti sobě; když je dostatek času 

ROZHODOVACÍ POSTUPY 

Hlasování 

Hlasování s preferenčními hlasy 

Každý má k dispozici určitý počet preferenčních hlasů (např. 5), které může libovolně rozdělit mezi  preferované varianty. Může dát více hlasů jedné variantě. Proces je vhodný pro hlasování ve více kolech,  když je variant mnoho a potřebujeme zúžit výběr. Při těsném výsledku třeba dalšího hlasování i ve formě  jeden člověk=jeden hlas 

Hlasování s preferenčními hlasy s předchozí diskuzí ve skupinách 

Umožňuje seznámit se s názory druhý, promyslet svůj. Posiluje skupinu a rozšiřuje obzory díky  perspektivám ostatních. Je dobré volit takovou variantu diskuze, kdy každý má prostor se vyjádřit, např. v  kruhu s mluvícím předmětem.  

Contravoting – ukazuje míru resistence skupiny vůči jednotlivým variantám; ukazuje, která varianta má  konsensu nejblíže. Postup je takový, že každý u každé zvažované varianty v užším výběru ukazuje míru  odporu na prstech od 1 do 5. Pět prstů znamená: „mám zásadní problém“. Své důvody pak představí  každý se 4 a 5 prsty. Lze zvolit variantu s nejmenším odporem skupiny, výsledek bude blíže kompromisu.  

Systemic consenting – v návazném procesu po contravotingu se vypořádávají odůvodněné silné  námitky. Autor námitky (4 až 5 prstů), navrhuje úpravu varianty tak, aby stále odpovídala potřebám  ostatních a nově i jeho potřebám. Sytemic cosnenting je rychlejší než konsensus, vždy nejde o  jednoznačnou shodu, výsledkem je konsensus „mohu s tím žít“. Předchozí diskuze zmenšuje míru  resistence.